Zhoršené hodnocení ČR je však podle Heritage Foundation jen odrazem drobné metodologické změny. Česko je svým hodnocením na úrovni celoevropského průměru a ze 41 zemí Evropy je na 18. místě.
Nejvyšší známky z deseti kritérií dostalo Česko u monetární svobody, kde je hodnocena inflace a cenová úroveň; dobře si vedlo i ve finančním sektoru, daních, zahraničním obchodě a na trhu práce. Nejhorší bylo naopak hodnocení u korupce a vládního zasahování do ekonomiky. Slabá je také svoboda podnikání, zahrnující rychlost zakládání a bankrotu firmy a byrokratické překážky podnikatelské činnosti.
Slovensko na 40. místě si pohoršilo o 0,8 procentního bodu. Zdaleka nejvyšší známku dostalo za své nízké daně a dobře dopadlo i v kategorií financí a inflace. Stejně jako Česko na tom bylo špatně u korupce a lépe než ČR u vládních zásahů. Mnohem hůře dopadlo u vlastnických práv, především kvůli zdlouhavé práci soudů a soudní korupci.
Z Evropské unie na tom byly z hlediska svobody nejlépe Británie a Irsko, dělící se o šesté a sedmé místo. Z nových zemí EU bylo nejvýše Estonsko na 12. pozici. Maďarsko skončilo 44., zatímco Polsko až na 87. místě bylo spolu s Řeckem z EU jako jediné země z EU označeny za "převážně nesvobodné". Do této kategorie patří i nové ekonomické mocnosti jako Čína, Indie a Rusko. Nejhůře jsou na tom ve světě Severní Korea, Kuba, Libye, Zimbabwe a z Evropy Bělorusko.
Pohled na tabulku naznačuje, že mezi hospodářskou svobodou a prosperitou existuje zřetelná souvislost. S růstem se postupně zvětšuje svoboda, takže průměrná hodnota indexu je nyní druhá nejvyšší za 13 let od doby, kdy se začal měřit, uvedl list Wall Street Journal.
Každý světový region se nyní těší větší svobodě než před desetiletím, dodal list. Navíc podle doprovodné analýzy profesora Xaviera Sala-i-Martina z Columbijské univerzity se globální nerovnost v individuálních příjmech za poslední dvě desetiletí výrazně snížila, především díky prudkému růstu příjmů v chudých a lidnatých zemích jako Čína a Indie.