Ještě letos na jaře se malé Slovinsko společně s Českou republikou v očích Bruselu ostudně potácelo na chvostu hlavních uchazečů o vstup do Evropské unie. Od té doby učinila země, která se hned na počátku novodobých balkánských válek dokázala vyvázat z krizového prostoru, slušný pokrok. Z "pytle outsiderů" se jí podařilo vyskočit a ČR nyní zanechává daleko za sebou. Slovinsko je podle poslední zprávy unie nyní jedním z
nejvíce oceňovaných kandidátů na vstup. Proč? Důvod této změny je prostý.Slovinský kabinet, ale i další instituce usilovně pracují na tom, aby přesvědčily Brusel, že po pádu komunismu nejvyspělejší země východní Evropy o brzký vstup do unie nejenom stojí, ale také si ho zaslouží. Že nelibost, kterou Brusel adresoval ve zprávě před rokem oběma státům, dokumentovala nikoli setrvalý stav, ale pouze krátkodobý výpadek slovinského transformačního motoru. Slovinsko společně s Českou republikou bylo loni v listop
adu podrobeno z centra unie zdrcující kritice za nejpomalejší slaďování legislativy a naplňování priorit obsažených ve vstupních partnerstvích EU. Zatímco Česká republika stále přešlapuje na místě a dává na odiv své rozhárané vnitřní poměry, Slovinsko zlepšuje ukazatele a image na mnoha frontách.Jak uvádějí pozorovatelé, má prostě "větší tah na branku". "Slovinci si dobře uvědomují, že jejich země je příliš malá na to, aby mohli žít izolováni. Cítí, že se musí dostat do EU o to více, protože nechtějí za žádnou cenu zpátky do balkánského kotle," zdůraznil Štefan Loncnar, ředitel české pobočky Nové Ljubljanské banky v Praze a znalec českých i slovinských hospodářských poměrů. Slovinsko dále pokračuje ve slibném hospodářském růstu a snižování inflace. Zároveň
urychlilo svůj legislativní proces, zlepšilo fungování soudnictví, zavedlo civilní službu a reformu důchodů, zrychlilo privatizaci hlavně v bankovnictví a pojišťovnictví. "U Slovinska došlo k jasnému zrychlení," konstatuje zpráva EU a oceňuje schopnost slovinských stran "dát přednost přijímání legislativy spjaté s unií". Navzdory přetrvávajícím problémům - například kolem sporů o hranice s Chorvatskem nebo nedostatečného pokroku v reformě veřejné správy - mohl slovinský ministr pro evropské záležitosti Igor Bavčar klidně a sebevědomě prohlásit: "Existují důvody pro to věřit, že Slovinsko splní všechna kritéria pro vstup do EU do konce roku 2002."Hrubý domácí produkt země se v loňském roce zvýšil o 3,9 procenta. Potvrdil se tím jen trend z posledních let, kdy ekonomika neustále roste tempem kolem tří až pěti procent. Přímo raketový nástup Slovinska (ve srovnání s Českou republikou) ze zadních pozic k plnoprávnému členství v EU ocenila v říjnu i mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service tím, že
zvýšila výhled ratingu Slovinska ze stabilního na pozitivní. Změna výhledu odráží příznivý vývoj fiskální a měnové politiky spolu s akcelerací strukturálních reforem.Odborníci zdůrazňují, že nezanedbatelným faktorem v lepším nástupu Slovinska je nejenom jasnější vize země o tom, co od vstupu do EU očekává, ale i serióznější a kritičtější vnitropolitická diskuse o budoucnosti země v unii. "Slovinsko klade špatné otázky," prohlásil například kriticky před několika dny jeden z nejvýznamnějších slovinských eko
nomů Jože Mencinger. "Nejčastější otázkou je, co od EU dostaneme, mnohem důležitější je však vědět, co bychom ztratili, kdyby Slovinsko řady unie nerozšířilo." Brusel také oceňuje schopnost Slovinska splnit to, co loni slíbilo udělat, aby si napravilo pověst po kritice, která byla stejně drsná jako kritika ČR. Příklady Slovinska ukazují, jak praví zpráva Bruselu, že "příprava na členství v unii není jen záležitostí vlády, ale všech politických vůdců a že pokroku lze dosáhnout jen tehdy, když se výkonná moc, vláda a parlament shodují na potřebě spolupráce".Zdroj: MF Dnes z 12. 11. 1999