Dnes a v pátek jednají mimo jiné i o této věci ministři práce a sociálních věcí na neformálním setkání v Berlíně. Evropský komisař Vladimír Špidla se jim při té příležitosti chystá předložit dotazník, který by měl pomoci specifikovat to, jak se konkrétně praxe v jednotlivých zemích liší od stanovených pravidel.
"Několik členských států porušuje evropskou legislativu. Takhle to prostě nemůže dál pokračovat," řekl Špidla německému listu Handelsblatt.
Varování zemím, které směrnici o maximální pracovní době nedodržují, adresoval komisař už loni v listopadu. Česku, které uplatňuje výjimku na vedlejší pracovní poměr, hrozí potrestání taktéž.
Některé země v čele s Francií požadují ve jménu ochrany pracujících odbourávání výjimek ze stanovené týdenní pracovní doby. Druhý tábor, který vede Velká Británie, to odmítá zejména kvůli svobodě výběru a ekonomické soutěži. Právě Británie si přitom původně možnost individuálních dohod mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vymohla, výjimky ale později začalo uplatňovat i dalších 23 členských zemí.
Unii tlačí k dohodě o nových pravidlech stanovení výjimek především rozsudky Evropského soudního dvora, které hrozí vážnými dopady na státní rozpočty. Lucemburský soud totiž s odvoláním na stávající evropskou legislativu dává za pravdu zdravotníkům, žalujícím nemocnice za to, že jim neproplácejí celý čas pracovní pohotovosti jako práci; podobný problém může nastat například i s hasiči nebo vojáky.