Evropská unie překonala následky ruské i asijské krize a příští nejméně dva roky ji podle včera uveřejněné prognózy čeká rychlejší hospodářský růst a více pracovních míst. Hrubý domácí produkt by se měl letos v patnácti členských zemích zvýšit průměrně o 2,1 procenta a v roce příštím už o tři procenta. "Jsme v období hospodářského vzestupu. Nynější situace vytváří dobré podmínky pro expanzi," řekl komisař odpovědný za finanční a hospodářské záležitosti un
ie Pedro Solbes Mira. Počátkem roku Brusel odhadoval, že letošní průměrný růst v unii nepřesáhne 1,5 procenta. K takovému závěru ho vedl jak prudký růst cen ropy, tak oslabování eura. Unii se však oba problémy podařilo zvládnout a od počátku léta nastalo oživení. "V eurozóně dnes nejsou žádné větší problémy," mohl včera konstatovat Solbes. Podle něho by unie měla svým růstem záhy předstihnout i USA. Mezi jednotlivými zeměmi však zůstávají značné rozdíly v hospodářské rychlosti, které zatím nesmazalo ani zavedení eura. Značně se liší tempo růstu dvou největších ekonomik.Německá letos vzroste podle bruselských prognostiků o 1,5 procenta a v roce 2000 zrychlí na 2,6 procenta. Letošní hospodářský růst Francie se odhaduje na 2,6 procenta a v roce příštím se přiblíží třem procentům. Přitom obě ekonomiky byly přibližně stejně vystaveny tvrdým vnějším šokům. Francie si však vedla lépe hlavně v podpoře zaměstnanosti. Samo euro pomáhá podle expertů v jedenácti zemích měnové unie stírat rozdíly v míře inflace, a tedy i
úrokových sazeb. Rozdíly v inflaci, která letos v unii dosáhne jen 1,2 procenta, se do roku 2001 ještě zmenší, i když její tempo mírně vzroste. Nemá však překročit dvě procenta. Podzimní hospodářská prognóza Evropské komise vidí hlavní rizika příštího vývoje mimo unii.Její autory zneklidňuje hlavně otázka, zda americkou ekonomiku čeká "měkké přistání", tedy pouhé zpomalení tempa růstu, nebo zda se dostaví růst inflace a úrokových sazeb, což by silně ovlivnilo akciové kursy a mohl by nastat prudký pokles kursu dolaru. "V případě tvrdého přistání ve Spojených státech je vyloučeno, že by ekonomika unie zůstala nedotčena," konstatují autoři výhledové zprávy. Zevnitř může být podle nich solidní hospodářský vzestup unie ohrožen jen přehnaným růstem úrokových saz
eb. Bedlivě sledovat musí vlády i růst mezd, i když nějaká "mzdová neskromnost" zatím nehrozí. "Mzdové přírůstky jsou nadále omezené.Zkušenost ale ukazuje, že na počátku oživení se mohou vynořit nepřiměřené mzdové požadavky," uvádí se v prognóze. Odborníci v Bruselu nyní vkládají velké naděje nejen do exportu, ale i do silnější domácí poptávky. To by mělo vyústit ve snižování nezaměstnanosti. Její průměrná míra, dosahující v roce 1997 10,6 a letos 9,2 procenta, by se měla v příštích letech zvolna snižovat
a v roce 2001 se pohybovat kolem průměrných osmi procent. Počet lidí bez práce v zemích patnáctky by tak klesl pod 15 milionů. Komisař Solbes slibuje, že do tří let v unii přibude 5,5 milionu míst. Unie by se tak v jejich vytváření přiblížila tempu v USA, kde za poslední čtyři roky vzniklo devět milionů nových pracovních příležitostí. Solbes naznačil, že prosperující unie může usilovat i o větší úspěchy v potírání nezaměstnanosti, a francouzský premiér Lionel Jospin dokonce prohlásil: "Nastala doba, abychom v Evropě prosadili plnou zaměstnanost."Zdroj: MF Dnes z 25. 11. 1999