Nabídku firmy ale ministr označil za krok správným směrem. "Je to náznak, že je prostor k jednání. My se tomu nebráníme, naopak jednat budeme, protože ta exekuce samotná může trvat ještě dost dlouhou dobu a já si skutečně myslím, že by bylo dobré to urychlit" uvedl. Za prioritu ale označil, aby výnos z pohledávky byl pro stát co nejvyšší. Návrh smíru by podle něj musela schválit vláda.
Zástupci Setuzy již dříve uvedli, že pokud stát na nabídku 850 milionů korun kývne, podnik se bude muset zadlužit. Poukazují také na to, že na základě znaleckých posudků byla pohledávka převedena mezi Českou konsolidační agenturou a Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem za 465 milionů korun. Nejvyšší nabídka v loňském tendru na její prodej pak činila 815 milionů korun. Tendr byl nakonec zrušen.
Firma si stěžuje na to, že kvůli exekuci se její situace zhoršuje. Letos v prvním pololetí očekává snížení tržeb o 600 milionů korun proti 3,66 miliardy korun ve stejném období loni.
Negativní situace po vyhlášení exekuce se podle dřívějšího vyjádření generálního ředitele Františka Janů projevuje především při jednání s dodavateli surovin, energií a služeb, i s odběrateli zboží. Dodavatelé chtějí platby v co nejkratší době, nejlépe dopředu. Odběratelé zase přecházejí ke konkurenci a snižují objednávky.
Společnost, která pohledávku neuznává, se proti exekuci odvolala a vznesla také námitku podjatosti soudce, který exekuci nařídil.
Pohledávka, kterou úroky z původních 1,7 miliardy zvedly na více než čtyři miliardy korun, vznikla v devadesátých letech, kdy si Setuza půjčila u Investiční a poštovní banky. Pro jejím krachu pohledávku nakonec převzala Česká konsolidační agentura a posléze PGRLF. Setuza se dluh pokoušela vyřešit tím, že koupila takzvanou Nemethovu pohledávku a vzájemně ji započetla. S tím ale stát nesouhlasí a věc řeší soud.