Sazba centrální daně z příjmů fyzických osob se v Evropě pohybuje od nuly do 50 procent (poslední pásmo v Belgii), uvedl analytik serveru Petr Gola. Současně však v devíti evropských zemích odvádějí občané zvlášť centrální daň z příjmů fyzických osob a místní daň z příjmů, která je v některých případech vyšší než centrální daň. Jde o Belgii, Dánsko, Finsko, Island, Itálii, Norsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.
Při jednodušším porovnání daně u průměrné mzdy a uplatnění pouze základní odpočitatelné položky odvedou na dani z příjmů nejvíce Dánové (32 procent z hrubé mzdy), Finové (25 procent), Islanďané (25 procent), Švédové (23 procent) a Němci (21 procent). Nejméně naopak na dani odvedou Slováci, Lucemburčané, Irové, Estonci a Litevci (pod devíti procenty).
V posledních letech několik východoevropských zemích zavedlo jednotnou sazbu u daně z příjmů fyzických osob, tzv. rovnou daň. Jde o Slovensko (19 procent), Lotyšsko (25 procent), Estonsko (22 procent), Rumunsko (16 procent) a Rusko (13 procent). Sazba daně z příjmů fyzických osob je tak pro všechny občany stejná. Kdo má vyšší příjem, odvede státu i více peněz.
V Česku představuje daň u průměrné mzdy 20.000 Kč částku 2018 korun, takže na dani z příjmů u průměrné mzdy při uplatnění pouze základní odpočitatelné položky odvedou Češi něco přes deset procent. V Česku je však současně sociální a zdravotní pojištění jedno z nejvyšších v Evropě, upozornil Gola.
Vyměření celkové výše daně z příjmů fyzických osob je poměrně složité, protože existuje řada příjmů, které nejsou daňovým základem. Musí se počítat s různě vysokými odpočitatelnými položkami a nezapomenout na různé úlevy či slevy na dani. Na dani z příjmů fyzických osob ovšem vyberou nejvyspělejší země světa téměř třikrát více peněz než z daně právnických osob, podotkl Gola.