Venezuela zestátní ropné projekty, USA požadují férový přístup

Chávez řekl, že vláda bude se západními investory vyjednávat, ale pokud se s nimi nedohodne, do projektů vstoupí i proti jejich vůli. V takovém případě ale není jasné, zda za podíly v ropných projektech majitelům zaplatí nebo ne. Chávez totiž sdělil, že pokud se záměr vlády nebude firmám ze zahraničí líbit, budou muset zemi opustit.

Prezident na tiskové konferenci řekl, že jeho vláda nehodlá jít do konfliktu se společnostmi BP, Exxon Mobil, Chevron, ConocoPhillips, Total a Statoil, které v deltě řeky Orinoco těží a zpracovávají ropu. Činnost těchto firem nicméně začal omezovat už loni, kdy je přinutil, aby platily vyšší daně nebo z Venezuely odešly.

Američané v reakci na Chávezovy plány uvedli, že chystané změny lidem ve Venezuele nepomohou, a socialistický model nebude fungovat. Bílý dům prý doufá, že s americkými investory se bude zacházet podle mezinárodních úmluv a konvencí. Americké ministerstvo energetiky proces znárodňování odsoudilo jako rušivý jev, který Venezuelu odvádí od průhledných pravidel trhu.

Parlament ve středu Chávezovi schválil zvláštní pravomoci, které mu po dobu 18 měsíců umožní vydávat zákony na základě vlastních dekretů. Chávez již avizoval, že této doby využije k tomu, aby urychlil přechod Venezuely k socializmu. Znárodňování se bude vedle ropných projektů týkat rovněž hlavní telekomunikační společnosti CANTV a elektrárenských podniků.

V pásmu delty Orinoka působí čtyři hlavní těžební projekty, do nichž vstoupí státní společnost Petróleos de Venezuela (PDVSA). V projektu Sincor, který je společným podnikem francouzské společnosti Total a norské Statoil, pracuje asi 3000 Venezuelanů. Chávez ale řekl, že všech 3000 pracovníků se stane zaměstnanci PDVSA.

"Jsem si jist, že to přijmou, protože budeme dál partnery. Pokud se ale s námi nedohodnou, vůbec nic jim nebrání v odchodu. My chceme vyjednávat a doufáme, že ty podniky budou spolupracovat," řekl Chávez. Venezuela patří k největším členům kartelu OPEC a je významným vývozcem ropy do USA. Obě země jsou na sobě tedy do značné míry závislé: Američané potřebují venezuelskou ropu a Venezuela potřebuje dolary, aby mohla chystané změny provést.

Když soukromé firmy loni předkládaly požadavky na zahájení těžby, takřka žádná neměla výhrady proti podmínkám vlády. Venezuela má totiž druhé největší zásoby ropy mimo Blízký východ, takže přítomnost v jejím těžebním sektoru je pro většinu západních firem velmi lákavá. Stále větší Chávezovo vměšování do ekonomiky a podnikání už jim ale začíná vadit.

Chávez se nicméně snaží o vstřícná gesta. "Žádám vás, abyste viděli pravdu. Nenechte se terorizovat, buďte svobodní," řekl. Obvinil ale některá média a vlády, že se snaží jeho plány démonizovat. "Posuzujte to objektivně a uvidíte, že není na obzoru nic, čeho byste se měli obávat. Nebudeme kopírovat ani sovětský model, ani současný model socializmu v Evropě, ani kubánský model. Vytvoříme si náš vlastní model," řekl.

Venezuela také zestátní přední elektrárenskou společnost Electricidad de Caracas, kterou vlastní americký podnik AES. Za tímto účelem změní i zákony v této oblasti, Chávez ale podrobnosti nesdělil. "Bylo chybou nechat tento sektor v rukou našich a zahraničních soukromých firem," prohlásil Chávez s odkazem na rozsáhlou privatizaci ze začátku 90. let. Znovu zestátnit celou ekonomiku ale prý v úmyslu nemá.