Bioplynová stanice bude spotřebovávat denně kolem 11 tun chlévské mrvy, sena a kukuřičné siláže, vyrábět bude asi 240 kW elektrické energie a přibližně stejné množství tepla. Technologii dodá německá firma agriKomp, která na západ od našich hranic vybudovala již více než 200 podobných zařízení.
"Farma je poměrně velká a hospodaří extenzivně, bylo by proto škoda nevyužít přebytečnou hmotu. Zemědělci tím získají mnohem vyšší přidanou hodnotu své práce," vysvětlil Mrůzek.
Podle něj je v budování bioplynových stanic budoucnost zemědělců. "Farmáři mají z jednoho hektaru pšenice v ideálním případě tržbu kolem 20.000 korun. Když budou na stejné ploše pěstovat kukuřici na bioplyn, získají za prodanou elektřinu až třikrát více," dodal Mrůzek.
Lidé v regionu nemají s podobnými záměry dobré zkušenosti. Například bioplynová stanice v Klokočově u Vítkova na Opavsku již několik měsíců svých zápachem znepříjemňuje život celé vesnici, lidé nyní proti jejímu provozu sepisují petici. Bioplynová stanice v Krasově je ale podle majitelů firmy vyprojektována tak, že lidé žádný zápach neucítí.
Česká republika by podle svého závazku k EU měla v roce 2010 vyrábět osm procent energie z obnovitelných zdrojů, loni se přitom podíl takzvané zelené energie pohyboval kolem 4,5 procenta. Posílení obnovitelných zdrojů energie má podle představ odborníků především snížit emise skleníkových plynů do ovzduší a přispět k šetrnému zacházení s přírodními zdroji.