Cena bankovních produktů není podle Singera ovlivněna pouze poplatkovou strukturou. "Do značné míry je ovlivněna také tím, že jsou u nás nízké úrokové sazby," poznamenal s poukazem na to, že banky mají relativně malé příjmy ze státních dluhopisů, které drží. "Pokud by u nás byly sazby jako na Slovensku, mohly by při zachování stejné ziskovosti být banky na dvoutřetinové až poloviční ceně produktů."
Snížit poplatky za bankovní produkty by prý přitom bylo snadné. "Zvedneme úroky na úroveň sousedů, sice zpomalí ekonomika, někdo zkrachuje, ale můžeme si hrdě říct, že bankovní poplatky klesly," uvedl.
Bankovnictví je podle Singera sektor, který vyžaduje poměrně vysoké know-how a je dost rizikový. "Vzhledem k tomu, že se jedná o sektor hodně závislý na hospodářských cyklech, je v dobách krize dost ztrátový. Takže je přirozené, že když je ekonomika na vrcholu cyklu, tak je bankovnictví hodně ziskové," míní. Mělo by být dokonce ziskovější, než řada jiných. "Což není, a to samo o sobě je silná informace," upozornil Singer.
Plánem do budoucna je vznik úřadu, který by se zabýval ochranou spotřebitele na bankovním trhu. "Podle plánu by měl vzniknout koncem této dekády. Já osobně se o to budu zasazovat. Ale mou současnou prioritou jsou dozory jednotlivých trhů a to, aby se rychle sblížily," řekl deníku.
Představou bankéře, který má na starosti dozor nad tuzemským finančním trhem, je to, aby podobné produkty podléhaly stejné regulaci. "Jedním z příkladů může být investiční životní pojištění, které se ve své investiční dimenzi v podstatě neliší od podílového fondu," zmínil jeden z produktů. Nelíbí se mu ale ani způsob, jakým je například dotováno stavební spoření.
"Stavební spořitelny jsou stabilní sektor. Pokud by se omezily dotace, přestaly by růst, případně by se začaly zmenšovat," míní bankéř a dodává, že by to pro instituce mohlo představovat riziko. Jeden sektor trhu by však podle něj neměl být zvýhodňován před druhým.