BHI: Dražší práce nesnížila zájem německých firem o podnikání v ČR

"Spolupráce české Hospodářské komory se ukázala jako plodná a nyní neexistují žádné obavy z českých firem nebo pracovníků v Německu nebo obráceně," uvedl. Němci mají nyní podle něj spíše strach z Rumunska a Bulharska.

"V posledních letech se ustálil počet německých podniků na 200 za rok, které naše služby vyhledaly. Většinou jsou z oblasti stavební a kovodělné výroby," řekl odstupující šéf plzeňské kanceláře BHI Hermann Schmidberger, kterého po 15 letech nahradil Günter Wagner. Zvyšující se kupní síla ulehčuje odbyt německých výrobků na českém území, řekl Schmidberger.

"Růst mezd není tak výrazný, i dnes jsou mezi českými firmami veliké rozdíly, zejména tam, kde jde o rychlé zakázky, nikoli pásovou výrobu," dodal. Německé firmy se nyní v Česku stále více soustředí na prodej výrobků prémiového segmentu. Pro průměrné německé výrobky není v Česku odbyt, uvedl.

V případě kooperací a jednorázových zakázek našla kancelář Němcům partnera téměř vždy. "U střednědobých kontraktů jsme měli padesátiprocentní úspěšnost," dodal Schmidberger. Stovka německých firem založila díky pobočce BHI filiálku v Česku. K nejúspěšnějším patří firma MDS Engineering, výrobce strojů a kovodílů. Za deset let má v Plzni přes stovku lidí, více než mateřský podnik v Německu. Sama už si zajistila polovinu odbytu v České republice.

Podle asistentky ředitele plzeňské pobočky Miroslavy Tomanové byla kancelář arbitrem, našla Němcům odborníky, zajistila objektivní ohodnocení nemovitostí, na jejichž prodeji chtěla řada Čechů spekulovat. Zpočátku, kdy kontaktovalo kancelář 500 firem ročně, bylo nejtěžší přesvědčit Němce, že najdou v Česku dobré partnery. V té době byla ČR jen "prodlouženým ponkem", kam Němci dávali kvůli nízkým mzdám kooperační zakázky, uvedla Tomanová.

Ve stavebnictví se do Česka dostávají německé firmy hodně "ve vleku" velkých stavebních koncernů. Němci už jsou někdy v Česku levnější než malé české firmy, z nichž ti nejlepší stavebníci už v Německu dávno jsou.

Na rozdíl od Česka, kde není členství v Hospodářské komoře povinné, je v Německu každý řemeslník i firma v komoře automaticky. V BHI platí 140 eur (zhruba 4000 Kč) za rok, za což má zdarma právní poradenství, vypracování posudků a garance záruční banky na úvěr. "Izolované firmy nebo dobrovolná sdružení by těžko vytvořily kanceláře na podporu exportu v zahraničí," řekl Forster. BHI byla v Česku dříve než komora velkých podniků IHK.

Podle Forstera reprezentuje BHI vše, co souvisí s rukodělnou prací, nikoli se sériovou nebo pásovou výrobou. Zahrnuje kromě malých podnikatelů hlavně střední stav, který vytváří 15 až 20 procent bavorského HDP. Ve spolkovém zákoně je vymezeno 150 řemesel, které do komory spadají. BHI, silně orientovanou na podporu exportu, založilo šest bavorských komor se 160.000 členy, které mají 900.000 až jeden milion zaměstnanců.