"Dnem, kdy již budeme vydělávat pouze pro sebe, by letos měl být 22. červen, přesněji krátce po půldruhé ráno," uvádí studie. Při výpočtu dne daňové svobody společnost Patria vychází z národních účtů a využívá metodologii společnosti Tax Foundation, která den daňové svobody počítá v USA od roku 1929.
Studie počítá s odhady ministerstva financí, že letos bude složená daňová kvóta činit 34,4 procenta, stejně jako loni. Pokud by ovšem již v letošním roce nastalo snížení složené daňové kvóty na 34 procent HDP, jak slibuje program nové vlády, měl by se den daňové svobody posunout blíže k počátku roku. "Konkrétně by to bylo o pět dní dříve, tedy 17. června," uvedl analytik Patria Finance David Marek. Zatím nejlépe na tom byli Češi v roce 1998, kdy na chod státu přispívali pouze do 7. června.
Vzhledem k rozdílnosti metodik používaných jednotlivými zeměmi a rozdílným typům daní se ke vzájemnému srovnání využívají data OECD. Loni podle nich Češi měli na pokrytí státních výdajů pracovat 158 dní, což bylo pod průměrem 173 dní v EU. Kratší dobu pracovali na stát Irové, Američané či Španělé, ale také například Slováci a Poláci. Naopak déle museli na stát pracovat lidé v Maďarsku, Dánsku či Švédsku.
Den daňové svobody vypočítává rovněž každoročně Liberální institut. Loni získali lidé podle jeho výpočtů daňovou svobodu 13. června odpoledne. Celý první den, kdy začali Češi vydělávat na sebe, byl tak 14. červen. Institut vypočítává den daňové svobody z publikovaných údajů o schváleném státním rozpočtu.
Na loňský rok předpovídal Marek původně jako den daňové svobody 3. červenec. "Data, která při výpočtu používáme, mohou být Českým statistickým úřadem nebo ministerstvem financí zpětně revidována, a proto se mohou předchozí výsledky lišit od aktuálních výpočtů," upozornil.