Přitom ještě loni pokládala využití bankovního úvěru na byt či dům za nejrozumnější řešení jen o něco více než polovina občanů. K tomuto posunu zřejmě vedou nižší úrokové sazby a celkově větší dostupnost úvěrů, vyplývá ze závěrů studie.
Vztah k půjčování peněz je výrazně ovlivněn věkem. Zatímco tři čtvrtiny mladých lidí do 29 let se domnívají, že žít na dluh je dnes již zcela normální, starší lidé jsou v tomto směru konzervativnější či opatrnější. Pouze polovina občanů starších 60 let si myslí, že mít úvěry je v pořádku.
Věk hraje roli i v pohledu na hodnocení účelu využití samotného úvěru. Mladší či střední generace pokládá častěji než starší lidé bankovní úvěr na byt či dům jako jedno z nejrozumnějších řešení, jak získat potřebné finance.
Průzkum vysledoval také čtyři skupiny domácností podle toho, zda by si jejich členové v případné obtížné situaci od banky půjčili a zda je možné v jejich domácnosti snížit výdaje výrazným šetřením. Nejpočetnější (37 procent) je skupina domácností, kde výrazně ušetřit nelze a tito lidé by si ani v obtížích od banky nepůjčili.
Další dva typy jsou co do počtu zhruba stejně silné (23 procent). Do jedné skupiny z nich patří lidé, kteří jsou schopni výdaje znatelně redukovat a úvěr nevidí jako východisko z obtížné finanční situace, a do další naopak ti, jejichž domácnosti sice nejsou schopny podstatně spořit, ale půjčku od bank nevylučují.
Poslední, nejméně početnou skupinu (17 procent), lze popsat jako domácnosti, které by v případné obtížné situaci využily nabídky bank, ale zároveň jsou s to i výrazně ušetřit.
Způsob, jak by lidé řešili obtížnou situaci své domácnosti, opět souvisí hlavně s věkem. Čím jsou lidé starší, tím méně často by sáhli po půjčce od bank. Mezi lidmi, kterým ještě není 30 let, by si od banky v případě krize půjčila téměř polovina, mezi obyvateli nad 60 let jen pětina.