Vyšší nemocenská i minimální mzdy

30.12.1999 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Na finanční pomoc zaměstnancům, kteří zůstanou bez výplat, bude ve třetím návrhu státního rozpočtu pro příští rok vyčleněna částka okolo 750 miliónů korun

Na finanční pomoc zaměstnancům, kteří zůstanou bez výplat, bude ve třetím návrhu státního rozpočtu pro příští rok vyčleněna částka okolo 750 miliónů korun. Vrchní ředitel Správy služeb zaměstnanosti Jan Kasnar k tomu uvedl: "Původně jsme navrhovali na politiku zaměstnanosti 8,2 miliardy korun. Teď se ale v rámci přípravy třetího návrhu rozpočtu dělají různé přesuny. Zejména proto, že pokud bude schválen zákon o konkursu, na který má navazov

at zákon o insolventnosti, bylo by třeba na pomoc lidem, kteří zůstanou bez výplat, pro příští rok minimálně 750 miliónů. Ty se vezmou zatím z pasivní politiky zaměstnanosti." Ministerstvo práce a sociálních věcí dosud počítalo s asi 3,5 miliardy na aktivní politiku zaměstnanosti a s pěti miliardami na podpory.

Zatímco otázkou finanční pomoci zaměstnancům insolventních firem se bude ještě zabývat Parlament, už nyní je rozhodnuto o změnách v nemocenských dávkách a o zvýšení minimální mzdy. Od 1. ledna 2000 dostanou lidé v pracovní neschopnosti za první tři dny denní dávky o 23 korun a za další dny o 32 korun vyšší než v případě nemoci dosud. Od ledna se bude zahrnovat do výpočtu nemocenské plně denní příjem do 400 korun (dosud do 360 korun). Pro výpočet dáve

k u příjmů mezi 400 až 590 korun je stanoven základ na 60 % denního výdělku. K částkám nad 590 Kč se při výpočtu nemocenské nebude přihlížet. Od příštího roku by se měly už dávky v nemoci zvyšovat každý rok podle vývoje mezd.

Od Nového roku se také na zákl

adě vládního rozhodnutí zvyšuje minimální mzda, a to z 3600 na 4000 korun. Zemanův kabinet tím vlastně zvyšuje v průběhu 12 měsíců minimální mzdu už potřetí. Už v lednu 1998 ji totiž zvýšil z 2500 na 2650 a od července na 3600. Podle ministra práce Vladimíra Špidly bylo zvyšování minimální mzdy nezbytné, protože chrání zaměstnance před prací za nepřiměřeně nízké platy. Za minimální mzdu však v ČR pracují podle odhadů Špidlova úřadu maximálně dvě procenta zaměstnanců. Po zvýšení minimální mzdy stoupnou ale také podpory absolventům škol, kteří zůstávají v evidenci úřadů práce. Jim se totiž dávky odvozují právě od ní.

"Za minimální mzdu pracuje tak jedno procento lidí. Nezaměstnaných absolventů je teď něco kolem 70 tisíc, ale dost jich je také bez podpor, takže zvýšení minimální mzdy peníze na politiku zaměstnanosti nijak výrazně neovlivní," uvedl Kasnar.

Zdroj: HN z 30. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU