ROZHOVOR-Příští pohyb sazeb může být nahoru i dolů -Tomšík z ČNB

...

Příštím krokem v měnové politice České národní banky (ČNB) může být zvýšení, ale i snížení úrokových sazeb, uvedl člen bankovní rady Vladimír Tomšík v rozhovoru pro Reuters.

Tomšíkův pohled se částečně liší od očekávání trhu, který sází nejdříve na stabilitu sazeb a do poloviny roku téměř zcela zohlednil růst referenční dvoutýdenní repo sazby o čtvrt procentního bodu ze současných 2,50 procenta.

"Já bych se nebál pohybu sazeb oběma směry, klidně i snížit ty sazby. My nejsme schopni dopředu vědět, co udělá kurs. Předpovídat kurs totiž neumí nikdo," řekl Tomšík v rozhovoru zveřejněném v úterý.

"Ten jeden měsíc, do konce února, si stojíme za nějakou stabilitou sazeb, potom ten pohyb může jít nahoru nebo i dolů," dodal.

Stabilitu sazeb pro následujících několik měsíců a poté jejich růst banka signalizovala po lednovém měnovém zasedání.

Tento vývoj vychází z aktuální prognózy, která očekává meziroční celkovou inflaci za 18 měsíců 2,8 až 4,2 procenta, tedy spíše v horní polovině inflačního cíle se středem na 3 procentech a tolerančním pásmem plus minus 1 procentní bod.

Tomšík však řekl, že ČNB při rozhodování klade velký důraz i na takzvanou měnověpolitickou inflaci, která nezahrnuje primární vliv změn nepřímých daní.

"Dostali jsme se do situace, kdy podle měnověpolitické inflace jsme (v horizontu měnové politiky) pod cílem, takže já bych neviděl tak drastické zvyšování sazeb, ale podle headline inflace jsme nad cílem, což je konzistentní s vyšším růstem sazeb," uvedl Tomšík s tím, že zvýšení nepřímých daní může letos zvednout celkovou inflaci až o jeden procentní bod.

Vývoj sazeb z velké části určí i koruna, protože její kurs od doby, kdy banka sestavovala prognózu, oslabil. Zatímco dříve byl pro banku jednoznačně protiinflačním rizikem, nyní podle centrálních bankéřů oslabení může působit i pro oživení inflace.

Koruna se v úterý obchodovala kolem 28,10 za euro, o více než dvě procenta slabší proti rekordu z konce loňského roku.

Banka po měnovém zasedání uvedla, že kurs koruny, který byl tehdy kolem 28,160 za euro, byl slabší než ten, se kterým pracovala ve své aktuální prognóze.

ČAS ZAČÍT MLUVIT O ZMĚNĚ CÍLE

Podle Tomšíka je načase uvažovat o snížení inflačního cíle a jeho přiblížení k cíli ECB, jež se snaží udržet růst spotřebitelských cen v eurozóně těsně pod dvěma procenty.

Jak řekl Tomšík, reálná konvergence české ekonomiky k eurozóně se projevuje především nominálním zhodnocováním koruny, a nikoli rychlejším růstem cen. Sílící kurs v posledních letech také způsobil, že ČNB opakovaně podstřelovala svůj inflační cíl.

"Měl by se pohybovat v intervalu 2 až 3 procent," řekl Tomšík bez konkrétnějšího návrhu.

"Moje představa je, že bychom měli reflektovat inflační očekávání trhu," uvedl také Tomšík s tím, že dlouhodobá tržní očekávání jsou nyní pod současným tříprocentním cílem ČNB.

Tomšík dodal, že změnu inflačního cíle si může vyžádat i příprava na plnění kritérií pro zavedení eura, které se odsunulo za konec dekády směrem k roku 2012.

Nový cíl by však ČNB musela začít sledovat až za horizontem současné měnové politiky, tedy například od ledna 2009.

Guvernér Zdeněk Tůma řekl v prosinci Reuters, že ČNB bude zvažovat snížení cíle, ale neuvedl žádné podrobnosti.

Viceguvernér Miroslav Singer navrhuje dvouprocentní cíl, který by vytvořil dostatečný prostor pro splnění inflačního kritéria eurozóny, jež se v posledních měsících drží pod 3 procenty.

Naopak člen bankovní rady Mojmír Hampl, který nastoupil do bankovní rady v prosinci spolu s Tomšíkem, nevidí žádný fundamentální důvod pro snížení cíle.

Kromě otázky inflačního cíle by Tomšík rád během svého šestiletého mandátu diskutoval v bankovní radě i komunikační strategii ČNB včetně historicky nejvyššího rozdílu mezi měnověpolitickou inflací a cílovanou celkovým růstem cen.

Tomšík je pro větší otevřenost centrální banky. Rád by odkryl hráčům na trhu, s jakou trajektorií úrokových sazeb počítá prognóza inflace a jak který člen bankovní rady hlasoval o sazbách.

Předpovědi inflace by podle jeho názoru měli zpracovávat experti měnové sekce ČNB nezávisleji na členech bankovní rady než dosud. Ti by tak měli větší volnost se vůči ní vymezit jak během rozhodování o sazbách, tak v komentářích na veřejnosti.

Dodal ale, že zveřejněná trajektorie sazeb by neměla být vnímána jako závazek členů rady pro hlasování o sazbách.

PRO DALŠÍ KOMENTÁŘE KLIKNĚTE NA [ID:nVOD627307].

((Editoval: Dušan Bučánek; prague.newsroom@reuters.com, Reuters Messaging: petra.vodstrcilova.reuters.com@reuters.net, +420-2-2419-0477))

[PRAHA/Reuters/Finance.cz]