Následují komentáře člena bankovní rady České národní banky (ČNB) Vladimíra Tomšíka z rozhovoru pro Reuters. PRO ROZHOVOR KLIKNĚTE NA [ID:nVOD627284] K SOUČASNÉMU DILEMATU MĚNOVÉ POLITIKY "My se při stanovování sazeb díváme především na měnověpolitickou inflaci, to je inflace, kterou máme nejvíce pod kontrolou... Meziroční celková inflace je nad cílem, měnověpolitická je pod cílem, rozdíl je primární vliv nepřímých daní. Je to historicky nejvyšší číslo a je to až jedno procento." "Dostali jsme se do situace, kdy podle primární inflace jsme (v horizontu měnové politiky) pod cílem, takže já bych neviděl tak drastické zvyšování sazeb, ale podle headline inflace jsme nad cílem, což je konzistentní s vyšším růstem sazeb." "Tomuto modelu odpovídá po určité - můžeme říci delší - období stabilita sazeb a jejich následný růst." KE KRÁTKODOBÉMU VÝHLEDU ÚROKOVÝCH SAZEB "Dokážu si představit pohyb (sazeb) oběma směry, nebudu s tím mít vůbec problém, protože si myslím, že si to dokáži vyargumentovat." "Nechtěl bych, aby to bylo interpretováno: 'Kam vítr, tam plášť, kam kurs (koruny), tam naše sazby.'" "Je to: 'Kam vývoj očekávání trhu.' Pokud si trh vybral nominální apreciaci a uvidíme, že nenastala korekce, že trh dokáže žít se silnější apreciací, tak se budu snažit měnové podmínky kompenzovat tak, aby reálná ekonomika co nejméně utrpěla, za podmínky splnění cíle." "Pokud měnové podmínky budou trpět na straně (devizového) kursu, tak to budeme muset dorovnat úrokovými sazbami." "Ten jeden měsíc, do konce února, si stojíme za nějakou stabilitou sazeb, potom ten pohyb může jít nahoru nebo dolů." "Jsou tady nejistoty... nevíme, jak dopadne spotřebitelský koš (po revizi), a nevíme, jak se bude vyvíjet kurs - tam je v této chvíli nejistota oběma směry." "Já bych se nebál pohybu sazeb oběma směry, klidně i snížit ty sazby. My nejsme schopni dopředu vědět, co udělá kurs. Předpovídat kurs totiž neumí nikdo." K ÚROKOVÉMU DIFERENCIÁLU VŮČI EUROZÓNĚ "Úrokový diferenciál se může rozšířit z obou dvou stran, jak ze strany Evropské centrální banky, tak ČNB. A trh by to takto měl vnímat." "Možnost změnit výši úrokového diferenciálu je pro mne jediný účinný nástroj, jak ovlivnit vývoj kursu." "Pokud někdo tvrdí, že úrokový diferenciál nehraje roli, tak popírá vazbu mezi domácí měnovou politikou a vývojem kursu." K TOMU, ZDA PRO NĚJ EXISTUJE PSYCHOLOGICKÁ BARIÉRA PRO NEJVYŠŠÍ MOŽNÉ ROZŠÍŘENÍ DIFERENCIÁLU "Ne, pro mě není." K NEDÁVNÉMU VÝVOJI KURSU KORUNY "Mě ta zkušenost z ledna utvrdila v názoru, že to prosincové posílení kursu nebylo úplně rovnovážné. V této chvíli ten kurs není pro mě tak aktuální, aby mě vedl k tomu snížení (sazeb)." K RIZIKOVÉ PRÉMII NA KORUNOVÝCH AKTIVECH "Má tendenci klesat, ale kdybyste se ptali na úroveň, to nedokážu říci, je velmi těžké ji ocenit." "Ale z pohledu toho, jak se trh chová, že si skutečně vybral, že půjdeme přes nominální apreciaci a ne přes inflační kanál, tak si myslím, že on sám tu rizikovou prémii vyhodnotil tak, že klesá." KE KONVERGENČNÍMU PROCESU "Trh sám de facto si vybral, že reálná konvergence probíhá přes zhodnocování nominálního kursu." "I když náš inflační cíl je stanovený o jeden procentní bod výše než cíl ekonomiky, ke které bychom chtěli konvergovat, tak přes tento inflační diferenciál ta konvergence neprobíhá." "Řekl bych, že z pohledu národohospodářských rovnováh to není dobré, protože nám to konverguje k nízkým úrokovým sazbám." "Nízké úrokové sazby jsou jednou z příčin klesající míry úspor a navíc omezují prostor pro provádění měnové politiky v době recese." "Buď to budeme akceptovat... anebo máme jinou šanci: zkusit to narovnat a udělat takzvanou inflační vlnku. To znamená zkusit, co udělá inflace, co udělá kurs, jak zareaguje trh, když snížíme úrokové sazby." "Můj názor je, že je to v mnoha věcech dost riskantní, protože máme velmi malou zkušenost s tím, kdyby nám inflace začala najednou prudce růst, zda bychom ji dokázali uřídit, otočit její trend a vrátit do inflačního cíle." KE ZMĚNĚ INFLAČNÍHO CÍLE "Máme skutečně dlouhodobou odchylku ve směru podstřelování inflačního cíle, a to vede k tomu, že inflační očekávání trhu jsou pod inflačním cílem." "Je otázka, jestli má cenu snažit se trh napravovat... Zlomit trend inflace je možné, ale za cenu rozkmitání ekonomiky a vede to k velkým reálným nákladům." "Moje představa je, že bychom měli reflektovat inflační očekávání trhu." "Měl by se pohybovat v intervalu 2 až 3 procent." K NÁKLADŮM NA ZMĚNU INFLAČNÍHO CÍLE "(Inflační cíl) Musí odpovídat reálné ekonomice." "Pokud se shodneme, že inflační očekávání jsou blíže nějakému novému cíli než tomu současnému - a já tvrdím, že je to méně než 3 procenta -, a pokud přijmeme, že inflační očekávání takhle vypadají a jsou takto nastavena, tak má otázka je, zda snížení cíle povede k nějakým reálným nákladům." "Možná že ne. Pokud budou (hráči na trhu) reflektovat ten nižší cíl, tak vědí, že bude nižší inflace a reálné sazby budou vyšší a to omezí poptávku, což znamená restrikci, takže nejste nucen zvyšovat sazby." "Pokud to trh bude takto vnímat, tak to nepovede k růstu nominálních úrokových sazeb a nepovede to k reálným nákladům. Neomezíte růst HDP." ((Pražská redakce, +420-2-2419-0477, fax +420-2-2422-9935, prague.newsroom@reuters.com))
[PRAHA/Reuters/Finance.cz]