Očko: Národní plán zavedení eura je téměr dokončen

Dobrý den, jste koordinátorem zavedení eura v ČR a máte připravit národní plán na jeho zavedení u nás. Mohl byste tedy našim čtenářům na úvod ve zkratce prozradit, co všechno příprava plánu na zavedení eura obnáší?
Národní plán zavedení eura bude jakousi kuchařkou pro všechny instituce, podniky i občany, jak se dobře připravit na zavedení eura. Pokrývá tedy všechny oblasti ekonomiky. Práce na něm pro mne osobně spočívá především v koordinaci celé řady odborníků z různých institucí tak, aby se připomínky jich všech promítly do výsledné podoby národního plánu. Zároveň sleduji, aby byly za všech okolností zachovány principy, ke kterým se zavedení eura v ČR hlásí: právní kontinuita, ochrana spotřebitele, předcházení inflačním tlakům, dostatek informací pro všechny a další. Právě se blížíme k dokončení první verze národního plánu. První proto, že bude zpravidla každý rok aktualizován a zpřesňován podle vývoje situace.

Vstupem do Evropské unie se Česká republika zavázala, že po splnění stanovených podmínek přijme euro jako svoji oficiální měnu. Znamená to tedy, že Česko nemá jinou možnost než euro přijmout? Například Švédsko, které je ve stejné situaci jako ČR dosud záměrně neplní jednu z podmínek přijetí eura a EU prozatím na tuto situaci nereaguje…
Česká republika se k plnění svých závazků plynoucích z členství z EU hlásí a závazek přijmout euro u nás nikdo nezpochybnil. Hovoříme pouze o tom, kdy to bude pro naši ekonomiku nejvhodnější. Ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou proto každoročně vyhodnocuje naši připravenost na vstup do eurozóny.
Poměrně málo se však ví, že závazek České republiky vstoupit do eurozóny je poněkud silnější než ve švédském případě. Na rozdíl od Švédska se Česká republika přihlásila přímo ve svém Aktu o přistoupení k Evropské unii k tomu, že se ode dne přistoupení účastní Hospodářské a měnové unie, jako stát s dočasnou výjimkou na zavedení eura. Tedy musíme vědět, že jsme o tomto našem závazku už hlasovali v referendu o přistoupení k EU a to je něco, co bychom opravdu neměli zpochybňovat.

Když už jsme u podmínek přijetí eura, jaké předpoklady musí Česká republika splnit, aby mohla jednotnou měnu euro přijmout? Které z nich již Česko splnilo a na kterých zatím pracuje?
Jedná se zejména o známá maastrichtská konvergenční kritéria. Plníme tato kritéria pokud jde o výši vládního dluhu, výši inflace a úrokových sazeb. Česká republika však nesplňuje kritérium schodku vládních financí, a ze střednědobého fiskálního výhledu vyplývá,  že k poklesu schodku pod mezní hodnotu tří procent  HDP do roku 2008 nedojde. Česká koruna se také musí stabilně pohybovat v mechanismu směnných kursů ERM II, kdy bude stanovena centrální parita naší měny k euru a koruna se bude muset pohybovat v jasně daných mantinelech. Zde existuje určitý prostor pro flexibilitu - příklady z minulosti (Irsko) zde ukazují, že pokud daná měna posiluje, je možné změnit centrální paritu a nemusí to být považováno za nestabilitu měny. Zajímavé je zde sledovat příklad Slovenska, kde se tamní koruna pohybuje v systému ERM II už od listopadu 2005 a uvažuje se právě o revalvaci centrální parity.

V poslední době sílí hlasy, že podmínky pro přijetí eura, které byly vytvořeny v době kdy jej přijímaly první země eurozóny, jsou již dnes nevyhovující a měly by se změnit. Jaký je Váš názor?
Ano, je pravda, že zejména loňské odmítnutí začlenění Litvy do eurozóny Radou EU iniciovalo poměrně širokou diskusi o tom, zda jsou některá maastrichtská kritéria správně aplikována či zda nejsou již zastaralá nebo dokonce zda jsou vůbec potřeba. Je vhodné poznamenat, že diskuse o některých kritériích zde byla ale už předtím a třeba i Česká národní banka v ní byla aktivní i dříve, zejména co se týče kurzového kritéria.
Z čistě ekonomického hlediska musím konstatovat, že zejména inflační kritérium by mohlo být interpretováno flexibilněji než tomu bylo v případě Litvy. Problematické například je, že pro výpočet hodnoty inflačního kritéria byly použity také míry inflace zemí stojících mimo eurozónu (Švédska a Polska), které díky svým vlastním nezávislým měnovým politikám mohou být v jiné ekonomické situaci než eurozóny. Jsou i další faktory, které aplikovatelnost tohoto kritéria v současné podobě poněkud relativizují – to by bylo však na samostatnou diskusi.
Evropská komise argumentuje tím, že kritéria je potřeba dodržovat, protože jejich platnost je dána Smlouvou o Evropských společenstvích. Nedávno se na toto téma velmi zajímavě vyjádřil guvernér Tůma pro Financial Times a já s ním mohu souhlasit – je jasné, že potřebujeme stabilní právní prostředí. Nicméně, právní systém by měl odrážet vývoj reálného světa a pokud nastavená pravidla neodpovídají ekonomické realitě, měla by se změnit. Koneckonců Pakt stability a růstu byl také revidován, když se zjistilo, že je to potřeba.

Jaké jsou hlavní výhody, které zavedení eura České republice přinese? Čeho se bude na druhou stranu Česko po zavedení eura muset vzdát? Co z toho vyplyne pro běžného občana?
Především – pro malou otevřenou ekonomiku v srdci Evropské unie, jakou je ekonomika česká, podle mého názoru není jiná možnost než se do eurozóny zapojit. Otázkou je snad jen správné časování tohoto kroku.
Euro sice krátkodobě přinese náklady zejména v podobě úprav informačních, účetních a statistických systémů, úpravě legislativy apod. Z dlouhodobého hlediska však očekáváme přínosy zejména v podobě ozdravení veřejných financí, posílení image země, zvýšení přílivu zahraničních investic, snížení transakčních nákladů a omezení kursových rizik pro české firmy a dlouhodobě zvýšení ekonomického růstu.
Diskutováno je, zda ztráta samostatné měnové politiky je výhodou či nevýhodou. Já osobně si myslím, že přínos ze zapojení české ekonomiky do jedné z nejstabilnějších a nejvyspělejších ekonomických oblastí, tedy eurozóny, výrazně převýší potenciální přínosy vlastní měnové politiky. Malá otevřená ekonomika jakou je Česká republika bude vždy náchylnější k finančním krizím než takový vyspělý ekonomický prostor jakým je eurozóna.
Běžný občan pak zejména pozná úsporu nákladů a času při cestách do zemí eurozóny a díky tzv. Jednotnému prostoru euro plateb (SEPA) také ocení nižší náklady na přeshraniční platby do zemí eurozóny. V dlouhodobém horizontu by pak zavedení eura mělo být znatelné ve vyšším hospodářském růstu, tedy v rychlejším zvyšování životní úrovně obyvatel této země.

Jak se osvědčilo zavedení eura v jiných členských zemích Evropské unie?
Podniková sféra ve většině zemí eurozóny považuje euro za znatelný přínos pro své aktivity v rámci eurozóny. Jednotná měna je logickým završením jednotného vnitřního trhu Evropské unie a umožňuje dále optimalizovat a rozšířit podnikatelské aktivity v zemích, které jednotnou měnu zavedly. Jsem tedy přesvědčen, že v naprosté většině případů je euro přínosem a ekonomický rozvoj EU by dnes už bez jednotné měny byl těžko představitelný.

Na začátku letošního roku úspěšně zavedlo jednotnou měnu euro Slovinsko. Chystáte se při přípravě výše zmíněného plánu vycházet i z jeho zkušeností, popřípadě i ze zkušeností zemí, které euro zavedly ještě před Slovinskem?
Slovinsko rozhodně sledujeme, i proto, že je první zemí, která na euro přechází hotovostně i bezhotovostně k jednomu datu a vůbec první z členských zemí z oblasti střední a východní Evropy, která euro zavádí. Máme dobré kontakty s pracovníky tamního ministerstva financí, centrální banky i dalších institucí a pozorně sledujeme také různá vyhodnocení a zprávy, které připravuje na toto téma Evropská komise.

Jakým způsobem zavádění eura ve Slovinsku proběhlo? Provázely jej nějaké zásadnější problémy? Potvrdily se obavy temnějších obyvatel ohledně zdražení v důsledku přijetí nové měny?
Žádné zásadní problémy se neobjevily a ani se neočekávají – Slovinci zvládli přechod na euro bez potíží. Zásadním aspektem zde byl jednoznačný konsensus o potřebnosti zavedení eura v daném termínu mezi vládou, opozicí, centrální bankou i sociálními partnery.
Pokud se jedná o zdražování, k určitým jednotlivým případům došlo, celkově se však zatím reálný dopad na inflaci nepotvrzuje.  Svou roli tu hraje konkurenční prostředí a aktivita spotřebitelských sdružení. 

Česká vláda rozhodla o tom, že euro bude v České republice zavedeno scénářem tzv. velkého třesku. Mohl byste našim čtenářům tento scénář popsat a uvést hlavní přednosti oproti ostatním způsobům zavedení eura?
Jedná se o zavedení eura hotovostně i bezhotovostně k jednomu datu. Odpadá tak přechodné období, kdy se euro (v původních dvanácti zemích eurozóny) zavedlo nejprve bezhotovostně a teprve po třech letech i v hotovostní podobě. Scénář jednorázového přechodu (tzv. velkého třesku) znamená, že nebude potřeba dvakrát upravovat informační systémy nebo finanční výkazy. Bude jen jedna informační kampaň a také legislativa bude upravena jen jednou. Tento scénář je tedy jednodušší, přehlednější a méně nákladný.

Termín přijetí jednotné měny euro v České republice byl předběžně stanoven na rok 2010. Myslíte si, že je vzhledem k nelichotivému schodku veřejných financí jisté, že bude tento termín dodržen? Pokud ne, jaký termín je podle vás reálný?
Tím, že vláda rozhodla v roce 2007 neusilovat o vstup do mechanismu směnných kursů ERM II, kde musí česká koruna alespoň po dva roky stabilně setrvat, než Rada EU rozhodne o tom, že můžeme zavést euro, odložila fakticky i termín 2010. O novém cílovém datu zatím nebylo rozhodnuto, technicky by to nyní bylo možné nejdříve v roce 2011. Předpokládám, že rok 2007 může být rokem, kdy bude prodiskutován další přístup k časování data zavedení eura v České republice, ale zatím je předčasné vyjadřovat se k tomu, jaký rok to bude.

Jedna věc je stanovení termínu přijetí eura a druhá věc je politická vůle k zásadním krokům, které by k jeho přijetí vedly. Vzhledem k podmínkám, které zatím nemáme splněny (ERM II a i deficit rozpočtu) se budoucí přijetí eura zdá být spíše politickým rozhodnutím…
Politická vůle musí jít ruku v ruce s připraveností české ekonomiky. Vzhledem k tomu, že přijetí eura je naším závazkem vůči EU, budou kroky vlády směřovat k tomu, aby ekonomické podmínky pro zavedení eura byly postupně naplněny. Bude to tedy vláda, kdo rozhodne o časování českého vstupu do eurozóny.
Mým úkolem je pak to, aby k tomuto datu byla připravena také praktická stránka věci – legislativa, informační systémy, veřejná správa, komunikační kampaň atd. I v tomto období, kdy ještě není stanoveno datum, je mnoho věcí, které můžeme začít připravovat. Proto už nyní dokončujeme národní plán zavedení eura a do konce března jej plánujeme předložit vládě. Občané, soukromá i veřejná sféra se tak brzy seznámí s detailněji rozpracovanými aspekty technických příprav na zavedení eura.
 

Děkuji za rozhovor
Vladimír Šindelka, Finance.cz

Petr Očko se narodil 22. dubna 1976 v Bohumíně. Vystudoval evropskou integraci na Vysoké škole ekonomické v Praze a v současné době je expertem v oblasti evropské ekonomické integrace. Na ministerstvu financí se od roku 2001 věnoval oblasti strukturálních fondů Evropské unie a od roku 2004 pracoval jako poradce náměstka ministra financí pro oblast finančního trhu. Od listopadu 2006 je Petr Očko národním koordinátorem zavedení eura v České republice a vede Organizační výbor Národní koordinační skupiny pro zavedení eura. Není členem žádné politické strany.