ČSSZ: Průměrná doba nemoci pracovníků se loni prodloužila

Správa evidovala loni 2,87 milionu pracovních neschopností. V roce 2005 jich bylo o zhruba 315.000 víc. "Lidí, kteří pobírali nemocenské, loni meziročně ubylo ve všech oblastech ČR, nejvíc pak v Praze a Moravskoslezském kraji," uvedla Filipová.

Nejdéle stonali lidé v Moravskoslezském kraji, kde průměrná pracovní neschopnost trvala 42,6 dne. Proti roku 2005 se prodloužila o bezmála čtyři dny. Nejkratší dobu podle Filipové naopak "marodili" lidé v Praze a ve Středočeském kraji. V hlavním městě pracovník zůstal kvůli nemoci doma v průměru 31,1 dne, ve Středočeském kraji 33,1 dne. I v těchto regionech se ale stonání prodloužilo, a to o více než dva dny. Celkem chyběli loni lidé v ČR v práci kvůli nemoci 104,7 milionu dní.

Nejčastěji pracovníci stonali s nemocemi dýchací soustavy. Byly jich téměř dvě pětiny. Počet těchto pracovních neschopností se přiblížil 1,1 milionu. Muži byli loni nemocní častěji než ženy, které ale stonaly déle. Nejkratší dobu marodili mladí lidé do 20 let.

Na pracovní neschopnost má podle správy vliv mimo jiné výše mzdy, nezaměstnanost v regionu i věk pracovníků. Například některé firmy se zaměstnanců v předdůchodovém věku snaží zbavit. Protože lidé ještě nemají nárok na penzi, bývají nemocní.

Účet nemocenského pojištění skončil loni s přebytkem, který činil 7,8 miliardy korun. Na pojistném ČSSZ vybrala 40,6 miliardy korun. Proti roku 2005 se tak loni příjem zvýšil zhruba o 7,6 procenta, tedy o 2,9 miliardy korun. Na zajištění v nemoci správa vyplatila 32,8 miliardy korun.