Lednová inflace podle odhadů mírně stoupla na 1,9 procenta

V novém spotřebním koši pro stanovování inflace se přitom zvýšil podíl bydlení, energie, telekomunikací a dopravy. Naopak méně bude při měření inflace zohledňován pohyb cen potravin, zařízení pro domácnost, stravování a ubytování. Podle ČSÚ nový koš způsobí mírné snížení inflace. Analytici se domnívají, že dopad nového koše na výsledky inflace bude jen velmi malý.

"Použití nového spotřebního koše inflaci zvýšilo asi o jednu desetinu procentního bodu," uvedl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Ten odhaduje lednovou meziroční inflaci na 1,8 procenta.

Největší vliv podle Sobíška na lednovou inflaci měly pohyby regulovaných cen, a to zvýšení cen elektřiny, nájemného, vodného a stočného a televizních poplatků, částečně kompenzované poklesem cen plynu. Nahoru šly dále ceny potravin, mírně dolů naopak ceny pohonných hmot. "Nejistotou výpočtu inflace je zvýšení cen cigaret, k němuž došlo během ledna v některých místech, ne však všude," dodal.

Podle analytika Patria Finance David Marka, který meziroční inflaci v lednu odhaduje na 1,5 procenta, je leden tradičně měsícem úprav řady regulovaných cen. "Nemalou měrou ovlivňují v lednu inflaci také sezónní pohyby cen. Rekreace tradičně zdražuje se začátkem zimních radovánek. Ty se ovšem letos pozdržely, což by mohlo zmírnit obvyklý růst cen za ubytování na horách a zájezdy do Alp," upozornil.

Největší neznámou pro odhad jsou podle Marka ceny potravin. Týdenní průzkumy ČSÚ totiž naznačují výrazné zdražení, a to zejména u chleba, stolní vody, brambor, banánů a drůbeže.

Na různé tendence pohybu lednových cen upozornil i analytik Next Finance Vladimír Pikora. Například ceny pohonných hmot dále klesaly, naopak potraviny podražily. "Nejvíce však ve spotřebitelském koši podražila položka bydlení. Navíc počátek roku využila řada prodejců ke změně svých ceníků," uvedl.

Předpokládaný vývoj inflace v lednu by ovšem podle Marka neměl vést k přehodnocení měnové politiky." Měnové podmínky se po oslabení koruny nad 28 korun za euro zdají být přiměřené očekávanému hospodářskému růstu a vývoji jádrové inflace. Případné zvýšení úrokových sazeb by mohlo přijít až v druhé polovině roku," uvedl Marek. Zvýšení sazeb až v druhé polovině roku přitom očekává i řada dalších ekonomů. Na konci roku by měla základní úroková sazba činit tři procenta, dnes je 2,5 procenta.

Výraznější nárůst inflace v lednu předpokládá analytik Citibank Miroslav Plojhar, a to až na 2,5 procenta. "Bez ohledu nato, zda inflace povyleze na 2,5 procenta nebo 1,8 procenta, stále je pravdou, že inflace je relativně nízká," uvedl.