Silný světový ekonomický růst se projevil pozitivně i na vývoji většiny průmyslových sektorů. Zvlášť dobrý vliv měla lepší výkonnost eurozóny a silný růst tzv. nových ekonomik. V důsledku rozvoje těchto států rostou i výrobní kapacity a vzniká tak i silná poptávka po výrobních zařízeních. Z toho těží především země, které se specializují na investice. V současné době jsou to především Německo a Japonsko, které zveřejnily růst celosvětového vývozu o více než 9 %. Existující zastaralé výrobní kapacity v nových ekonomikách jsou charakteristické méně ekonomičtějším provozem, který se projevuje především zvýšenou spotřebou energií a materiálů. To vede k prudkému zvýšení poptávky a tím i cen po surovinách a ostatních komoditách, které vstupují do výroby.
„Tlak vyvíjený na nákupní ceny výrobců surovin vedl spolu s poklesem prodejních cen hotových výrobků navíc k poklesu obchodních marží,“ podotýká Philippe Brossard, ředitel výzkumu společnosti Euler Hermes.
Zvýšení výroby v nově industrializovaných státech však nebylo kompenzováno výrazným snížením výrobní kapacity na původních trzích. Logickým vyústěním této situace je hrozba značného přebytku hotových výrobků v případě, že se potvrdí očekávané zpomalení světového růstu. To zřejmě povede k silnějším konkurenčním bojům, především pak v cenové oblasti.
Rostoucí světový obchod a přesun průmyslu na nové trhy byly prospěšné především pro sektor polotovarů, především pak oceli a chemických výrobků. Významný prospěch zaznamenal i dopravní sektor a výroba dopravního zařízení. Dokonce i letecké společnosti se začaly dostávat z problémů způsobených teroristickými útoky a růstem cen ropy.
Stagnaci cen jsme zaznamenali v sektoru spotřebního zboží. Především se pak jedná o automobilový a farmaceutický trh. Snížení cen výrobků je především patrné v oděvním průmyslu, na trhu s elektronikou a v oblasti informačních technologií.
„Deflační trend by měl u vyrobeného zboží i nadále hrát ve prospěch zemí s nízkými náklady na hodinovou mzdu. Ty budou získávat větší podíl na průmyslovém trhu, a v zemích, kde jsou mzdové náklady nejvyšší, by měla tato situace urychlit restrukturalizaci. Klíčovým prvkem americké prezidentské volební kampaně by se měl stát průmyslový offshoring,“ dodává Philippe Brossard.
Náklady na hodinovou mzdu v roce 2006 | ||
---|---|---|
Země | EUR/hodina | USA=100 |
Švédsko | 32,80 | 178 |
Francie | 29,63 | 161 |
Německo | 28,09 | 153 |
EU 15 | 27,11 | 147 |
EU 25 | 22,79 | 124 |
Španělsko | 18,48 | 100 |
Japonsko | 16,40 | 89 |
Slovinsko | 11,08 | 60 |
Česká republika | 6,20 | 34 |
Slovenská republika | 5,84 | 32 |
Rumunsko | 2,57 | 14 |
Čína | 1,00 | 5 |
Zdroje: Eurostat, Euler Hermes SFAC
Nejdramatičtější obrat k horšímu postihl výrobce automobilů. Hlavním důvodem je fakt, že se z nově industrializovaných států staly čistí vývozci. Především se jedná o Asii a střední Evropu (včetně České republiky). Moc Japonska se přitom i nadále zvyšuje. Na úpadku automobilového průmyslu se značně podílí američtí výrobci, které postihla krize.
„Nejvíce může být postižen sektor nových a informačních technologií, ten je na výkyvy globální ekonomiky nejcitlivější. Oproti tomu domácí sektory, zejména stavebnictví a sektor služeb jsou lépe chráněny než sektory otevřené vůči mezinárodní konkurenci. Například sektor stavebnictví, který v USA v roce 2006 v USA výrazně pohoršil, by se měl postupně stabilizovat. V Evropě naopak nastane zpomalení vzhledem k zvýšení úrokových sazeb v roce 2006. Některé trhy (Velká Británie a Španělsko) vykazují známky přeceňování nemovitostí, což by mohlo vést ke snížení cen,“ uzavírá Philippe Brossard.
Zdroj: Studie Euler Hermes