Údaje za Českou republiku zatím nejsou k dispozici. Slovensko má naopak jedny z nejlepších výsledků v celé unii.
V eurozóně výroba v posledním měsíci loňského roku vzrostla o procento, tedy třikrát rychleji než v listopadu, kdy růst činil 0,3 procenta. Meziroční zrychlení růstu je ještě výraznější než v celé EU. Výroba proti stejnému období předchozího roku vykázala růst o 4,0 procenta ve srovnání s růstem 2,7 procenta v listopadu.
Průměrný index výroby za celý loňský rok v zemích eurozóny vzrostl o 3,8 procenta, zatímco v celé Evropské unii se zvýšil o 3,6 procenta. Údaje za prosinec a za celý loňský rok neberou v úvahu rozšíření unie o Rumunsko a Bulharsko, které jsou členy od letošního ledna. V údajích za eurozónu zase nehraje roli lednový vstup Slovinska.
Výroba polotovarů se v prosinci v eurozóně zvýšila o dvě procenta, v celé EU růst činil 1,8 procenta. Meziroční růst v zemích eurozóně zrychlil na 7,1 procenta a v celé EU na 6,3 procenta. V případě eurozóny je to více než dvojnásobek.
Z jednotlivých zemí, kde už jsou data k dispozici, se výroba nejvíce zvýšila v Irsku. Meziměsíčně tam růst dosáhl 19,4 procenta. Daleko za Irskem je Lotyšsko s meziměsíčním růstem 3,5 procenta, v třetím Řecku růst výroby činil 2,9 procenta. Naopak největší propad registruje Litva, kde se výroba proti listopadu snížila o 5,3 procenta.
Nejvýraznější meziroční růst má také Irsko, kde výroba vzrostla o 15,2 procenta. V Polsku meziročně vzrostla o 10,1 procenta a na Slovensku o 8,9 procenta. Nejvýraznější propad měla opět Litva, a to 7,9 procenta.