Ve světě nyní existuje několik číslovacích systémů, odlišují se podle posuzovaných parametrů. "Je v tom teď veliký chaos," míní Hlaváček. Dodává, že žádný systém není úplně ideální. "Podle stupňování by bylo nejlepší anglické, kde je vzdálenost mezi jednotlivými čísly přesně 4,2 milimetru, například francouzské číslování je po více než 6,5 milimetru," dodal.
Do budoucna by se mělo stupňovat po pěti milimetrech. O nové metodě rozhodne Světová společnost pro normalizaci. Bude to ale dlouhé jednání, odhaduje Hlaváček.
Nedostatky vidí vědci také ve zohledňování šířky nohou. Výrobci často dodávají jen jednu univerzální, což řadě zákazníků nevyhovuje. Aby se v botách každý cítil dobře, měla by se obuv vyrábět v šesti až sedmi různých šířkách. To je ale nereálné, soudí Hlaváček.
Stará měřítka brala v úvahu délku nohy a obvody prstních kloubů. Obuvníci si ale tento systém zjednodušili a namísto obvodu používají jen šířku nohy. Odborníci proto navrhují, aby se jako základ číslování používala noha bez prstů a právě podle délky prstů se potom určovala šířka bot. Potom by stačily tři různě široké modely.