Družstevní záložny mají co nabídnout (1.díl)

Jedním z nosných témat většiny debat o bankovním trhu České republiky je výše bankovních poplatků, kterou mají naše banky za vedení běžných účtů nastaveny. Přitom na trhu existuje konkurenční subjekt, který nabízí produkt jež je nejen levnější (poplatky jsou často nulové) ale nabízí i podstatně vyšší úročení vkladů než je tomu u bank. Přesto je takřka minimálně využíván. Proč? Tím subjektem, který zmíněný produkt nabízí jsou totiž družstevní záložny, a ty si s sebou vlečou břímě neslavné minulosti.

Trocha historie
Družstevní záložny nejsou na našem trhu žádnou novinkou. Naopak, jejich vznik se pojí už s padesátými lety 19. století a se jménem Cyril Kampelík (odtud jejich lidový název-kampeličky). Zlaté období  zažívaly kampeličky především od začátku minulého století až po rok 1948, kdy se k moci dostali komunisté a družstevní záložny na více než 40 let z našeho trhu vymizely. V polovině devadesátých let se začaly kampeličky opět hlásit o slovo a na konci roku 1999 jich bylo už téměř 140. Bohužel vinou špatné legislativy, kdy k založení družstevní záložny stačilo jen složit půl milionu korun a kampeličku mohl tak založit takřka každý, bez ohledu na odbornou způsobilost. A také díky faktu, že nové kampeličky zakládali často i “nepoctiví“ lidé se záměrem “vytáhnout“ z lidí co nejvíce peněz a pak kampeličku “vytunelovat“, celá řada družstevních záložen zkrachovala a lidé o své úspory přišli. Odtud tedy pramení nedůvěra Čechů v sektor družstevních záložen.

Další kampeličky už po změně legislativy krachovat nebudou
V současnosti platí pro založení kampeličky zcela jiná pravidla, stanovená zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech ve znění pozdějších novelizací. Pro založení družstevní záložny je nyní nutné složit 35 milionů korun a dostat od ČNB povolení k působení v ČR. Sektor družstevních záložen, stejně jako klasické banky, navíc podléhá od 1.4.2006 kontrole České národní banky, která tuto funkci přebrala v rámci sjednocení jednotného dohledu nad finančním trhem od Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, který svoji činnost ukončil ke dni 31.3.2006.

Vklady v kampeličkách jsou už rovněž ze zákona (zákon o bankách) pojištěny stejně jako u bank, to znamená do výše 90% maximálně však 25.000 EUR. V současnosti tak u nás už působí jen 20 družstevních záložen, které jsou naprosto pevnou a legitimní součástí finančního trhu a k další krachy by už tak neměly hrozit.

Seznam činných družstevních záložen k 31.12.2006:

• investiční záložna - spořitelní a úvěrní družstvo
• TZ, družstevní záložna
• České národní spořitelní družstvo
• České spořitelní družstvo
• Družstevní záložna Kredit
• Družstevní záložna PSD
• Fio, družstevní záložna
• Komerční spořitelní a úvěrní družstvo DOMOV
• Metropolitní spořitelní družstvo, zkratka MSD
• Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo
• Peněžní dům, spořitelní družstvo
• Podnikatelská družstevní záložna
• Prague Credit Union, spořitelní družstvo
• Privátní Peněžní Ústav - úvěrní družstvo
• Spořitelní a úvěrní družstvo Royal Savings and Loans
• UNIBON - spořitelní a úvěrní družstvo
• Úvěrní družstvo PDW, Praha
• Vinohradská vzájemná družstevní záložna
• Vojenská družstevní záložna
• WPB Capital, spořitelní družstvo

Závěr:
V dnešní článku jsme se zaměřili na historii a současnost družstevních záložen a na důvody proč se jich už nemusíte obávat. Příště se dočtete o tom, jak družstevní záložny fungují, jak se stát jejich členem a co vám členství v družstevní záložně může přinést. Tedy jaké produkty kampeličky nabízejí a zda jsou výhodné.