Děčín a Hřensko protipovodňové hráze ochrání jen částečně

Kraj nechal zpracovat několik projektů podél celého toku Labe, podle kterých by se měly hráze stavět. Plány jak chránit levý břeh Labe v Děčíně a Hřensko jsou již hotové. Podle nich se má v Děčíně postavit systém hrází, pevných i mobilních, a několik studní, ze kterých by se v době velké vody čerpala voda zpět do řeky. Podle Šulce ale hráze zadrží zhruba dvacetiletou vodu, stavět vyšší se již nevyplatí. Povodeň v roce 2002, kdy hladina Labe v Ústí nad Labem dosáhla 11,8 metru, byla více než stoletá voda.

Děčínský primátor Vladislav Raška řekl, že dvacetiletá ochrana zajistí nezaplavení města do výšky hladiny 9,3 metru, tedy zhruba do takové povodně, jaká Děčínem prošla na jaře loňského roku. Kdyby radnice a kraj chtěly vyšší ochranu, znamenalo by to postavit kolem řeky několik metrů vysoké betonové hráze, které by vedly celým městem. Řešení by podle primátora bylo tak drahé a neefektivní, že by nebyla šance na výstavbu získat evropské dotace. Raška dodal, že do konce března bude hotový projekt i na ochranu břehu pravého.

Hřensko mají hráze chránit maximálně proti desetileté vodě. Podle Šulce zde jiné řešení technicky možné není. Hřensko leží v úzké soutěsce kolmé na tok Labe. Středem soutěsky protéká řeka Kamenice, která se vlévá do Labe. Během povodní se tudy valí do obce voda z Labe.

Projekt počítá s tím, že se u ústí Kamenice do Labe během povodní postaví mobilní hráz. Výkonná čerpadla pak veškerou vodu z Kamenice budou přečerpávat do větší řeky. Výška hráze je ale omezená, maximálně na desetiletou vodu.

Podle starosty Hřenska Josefa Černého obyvatelé obce i zdejší podnikatelé uvítají i tuto ochranu. "Nejvíce nás trápí malé povodně. Obec je kvůli nim zaplavena i třikrát do roka," uvedl. Pokud by přišla povodeň jako v roce 2002 nebo 2006, obyvatelé počítají s tím, že před vodou opět utečou.

Kdy budou hráze postaveny, kraj neví. Investorem bude Povodí Labe, kterému musí dát peníze stát. Podle Šulce by část hrází mohly zaplatit dotace z Bruselu.