Novela "má umožnit nakupovat státní privatizovanou půdu všem cizincům, kteří se v České republice zaevidují do evidence zemědělských podnikatelů podle zákona o zemědělství", uvádí se podle serveru v předkládací zprávě ministerstva zemědělství, které je spolu s ministerstvem financí autorem zmíněných novel.
Důvodem je přitom povinnost Česka sladit podmínky nabývání pozemků s legislativou Evropské unie. Tedy umožnit prodej státní půdy lidem, kteří nežijí v tuzemsku. Brusel přitom na splnění této podmínky tlačil již před vstupem Česka do Unie. Nakonec se ale součástí přístupové dohody stala klauzule o přechodném období, po které nemohli cizinci zemědělskou a lesnickou půdu kupovat. Toto období ale končí v dubnu letošního roku.
Ministerstvo zemědělství podle pondělního vyjádření z tiskového odboru na konečné formulaci svého stanoviska "ještě pracuje". Jasné totiž je, že jde o citlivé téma. Když se v roce 2004 začalo o prakticky identické novele zákona vážně hovořit, sklidila tato myšlenka drtivou kritiku od zemědělců, kteří mluvili o výprodeji české půdy do zahraničí.
Nadšen novelou není ani předseda zemědělského výboru parlamentu Jiří Papež. "Vždy jsem byl kritikem špatně vyjednaných podmínek vstupu Česka do EU, včetně slabé ochrany zemědělské půdy před prodejem zahraničním subjektům. Teď nám ale asi nic jiného než přijmout tuto novelu nezbývá," uvedl pro Aktuálně.cz Papež.
Naopak předseda Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků František Janda je přesvědčen, že riziko výprodeje zemědělské půdy do zahraničí je minimální. "Podle mého názoru se zas tak mnoho nezmění, cizinci mají zájem především o půdu atraktivní ke stavebním účelům, ne o zemědělskou půdu," uvedl pro server Janda s tím, že svaz nezaznamenává o zemědělské pozemky žádný zvýšený zahraniční zájem.
Přestože české zákony prodej půdy zahraničním vlastníkům zatím neumožňují, řada cizinců se k pozemkům nepřímo dostala. Principem přitom bylo využití "bílého koně", v praxi vlastníka s trvalým pobytem na území Česka, s nímž založili společný podnik s většinovým vlastnictvím občana České republiky. Podle dřívějších statistik Pozemkového fondu ale cizinci tímto způsobem získali jen několik procent zemědělské půdy.