Křeček: ČR by v případě prohry maximálně zaplatila 3,8 miliardy

Pokud dal Evropský soud pro lidská práva za pravdu majitelům domů, nikdy jim podle něj nepřiznal majetkovou újmu, ale pouze nemajetkovou. Pokud dospěl k tomu, že majitel domu má nárok na majetkovou újmu, vyzval podle Křečka žalobce, aby se dohodl s druhou stranou, tedy se státem.

Částky, které pak soud přiznával majitelům domů jako nemajetkovou, tedy morální újmu, se podle předsedy SON pohybovaly ve výši 10.000, 30.000 i 40.000 eur (zhruba 281.000 až 1,12 milionu korun). "Vynásobím-li to počtem 4500 (majitelů domů), vyšlo mi 3,8 miliardy (korun), což je ve fatálním rozporu s těmi 50 miliardami, které požadují žalobou. Ten rozdíl je tak veliký, že z toho je zřejmě, že žaloba na 50 miliard není reálná," uvedl Křeček.

Částka 3,8 miliardy korun odpovídá nemajetkové újmě 30.000 eur na osobu. V případě 40.000 eur na osobu tato suma překračuje pět miliard.

Sdružení uznává, že by měli majitelé domů dostávat příspěvek na opravy domů, případně by jim měla být umožněna daňová zvýhodnění, pokud se o svůj majetek řádně starají, respektují právní řád včetně práv nájemců. Nesouhlasí ale se žalobou či mimosoudním vyrovnání ve výši 50 miliard.

Částku 50 miliard požaduje jako mimosoudní vyrovnání zhruba 4500 majitelů domů zastupovaných advokátkou Klárou Samkovou-Veselou. Proti návrhu na mimosoudní vyrovnání však vystoupil předseda Občanského sdružení Hnutí na obranu majitelů realit (OS HOMR) Girolamo Giormani, který trvá na zaplacení veškerých škod majitelům domů, které jim vznikly údajnými protiústavními kroky ČR.

Stát již dříve rovněž zvažoval možnost uzavřít s majiteli mimosoudní dohodu, částku 50 miliard ale považuje za přehnanou a odmítal ji zaplatit. Náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous v neděli připustil, že situace se již vyhrotila natolik, že tato možnost zřejmě již nepřipadá v úvahu.

Společnost Patria Finance vyčíslila, že jen za loňský rok přišli majitele domů kvůli regulaci o 21,5 miliardy korun.