ANALÝZA-ČNB by mohla odhalit budoucí trajektorii sazeb (OPAK.)

...

Česká národní banka (ČNB), průkopník inflačního cílení ve střední Evropě a regionální lídr v otevřenosti komunikace, možná dovolí trhům více proniknout do úvah o úrokových sazbách.

Banka podle jejích představitelů zvažuje, zda se připojí k novozélandské, norské či švédské centrální bance a odhalí trajektorii úrokových sazeb, již obsahuje její prognóza inflace. Pro trh by to byl signál o směřování budoucí měnové politiky.

"Podle mého názoru to může snížit volatilitu výnosové křivky v průběhu tří měsíců mezi kvartálními prognózami," řekl Daniel Kozel, portfolio manager PPF Asset Management.

ČNB byla v roce 2002 první centrální bankou v regionu, která přešla od prognózy založené na předpokladu stabilních úrokových sazeb k režimu, v němž se úroky hýbou nahoru nebo dolů tak, aby inflace dosáhla cíle.

Bankovní rada plánuje na březen dvoudenní zasedání k otázkám komunikace o měnové politice.

Někteří její členové ale řekli Reuters, že ČNB bude opatrná při zveřejňování jakýchkoli změn, protože se bude chtít vyhnout tomu, aby musela případně brát své rozhodnutí zpět.

Nový impuls k větší otevřenosti podal sedmičlenné bankovní radě prosincový příchod mladých ekonomů Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka.

Oba jsou silnými zastánci zveřejňování budoucí trajektorie sazeb, které by podle nich posílilo transparenci měnové politiky a pomohlo formovat tržní očekávání.

Doposud se sdělení bankovní rady k výhledu sazeb omezovalo na verbální signál, jakým směrem a jak razantně banka vidí sazby na až jedenapůlletém horizontu její měnové politiky.

TRH JE JIŽ ZRALÝ

Jako každá centrální banka má i ČNB dilema: její představitelé se zdráhají navodit jakékoli zdání závazku o budoucím směřování politiky, ale trhy chtějí vodítko, které by jim pomohlo vytvořit si názor na možné pohyby sazeb v budoucnu a ocenit dlouhodobé úrokové sazby.

"Trh vypadá dostatečně zralý. Analytici a další lidé, kteří sledují centrální banku jsou dost zkušení na to, aby chápali, že zveřejněná budoucí trajektorie sazeb je pouze odhad, a nikoli závazek," uvedl Oldřich Dědek, do roku 2005 viceguvernér ČNB, který nyní přednáší na Karlově universitě.

Nejlogičtější by pro ČNB bylo zveřejňovat čtvrtletní průměr nebo graf tříměsíční mezibankovní zápůjční sazby PRIBOR , která slouží jako měnověpolitická sazba v jejím prognostickém modelu.

Někteří ekonomové však upozorňují na riziko, že by ČNB mohla mít snahu vyhladit trajektorii sazeb v prognóze, a tak vlastně manipulovat trhy, aby zabránila jejich vysoké volatilitě.

TAJNÉ HLASOVÁNÍ

Po zavedení inflačního cílení v roce 1997 se během let postupně zvyšovala transparence ČNB a zlepšovala její komunikace s veřejností i trhem, což je klíčem k úspěšné politice.

Ve studii z roku 2003 zahrnující 19 centrálních bank cílujících inflaci byla ČNB vyhodnocena jako pátá nejpředvídatelnější po Bank of England, jihokorejské, australské a novozélandské centrální bance.

Tomšík s Hamplem by však chtěli víc.

Tomšík řekl začátkem února Reuters, že inflační prognóza zahrnující i budoucí trajektorii sazeb by měla nést pečeť analytického týmu ČNB a být více nezávislá na bankovní radě.

Členové rady by pak měli větší prostor v komentářích o budoucí politice banky.

Tomšík i Hampl chtějí, aby pak ČNB publikovala, jak který centrální bankéř hlasoval o úrokových sazbách, namísto doposud zveřejňovaného skóre při hlasování.

"Podle mého názoru by pomohlo, kdyby každý člen bankovní rady vystupoval sám za sebe a měl osobní zodpovědnost za měnová rozhodnutí," řekl Hampl Reuters.

Také mnoho analytiků by uvítalo, kdyby ČNB následovala Bank of England, americký Fed a centrální banky Polska a Maďarska a zveřejňovala individuální hlasování.

"Tajná volba mi nepřijde příliš transparentní," řekl Petr Dufek z ČSOB.

Ale někteří členové bankovní rady, možná včetně guvernéra Zdeňka Tůmy, by mohli být proti ve světle zkušenosti z Bank of England, jejíž kredibilita zřejmě utrpěla poté, co byl guvernér Mervyn King v roce 2005 přehlasován většinou ostatních členů.

((Přeložila: Petra Vodstrčilová; Editoval: Dušan Bučánek; prague.newsroom@reuters.com, Reuters Messaging: marek.petrus.reuters.com@reuters.net, +420-2-2419-0477))

[PRAHA/Reuters/Finance.cz]