Před deseti lety bylo v Česku zhruba 400 optik, dnes je jich kolem 1200. Výrazně se změnily i ceny pomůcek a přístrojů, v zákoně o cenách se to ale nepromítlo, uvedl Blachut. Za posledních 16 let se nezměnil ani indikační seznam, který určuje, jaká pomůcka je pro daný typ vady vhodná. "Pomůcky se ale za ty roky výrazně obměnily, přišly nové technologie, metody a materiály," podotkl prezident.
Týká se to například pomůcek pro těžce zrakově postižené. Řada z nich je zatím méně dostupná, protože neodpovídá současné standardní péči, jak ji určuje legislativa. Práce optiků se podle Blachuta kvůli současnému stavu prodražuje. Pokud je standardní metoda neúspěšná, musejí přijít s jiným, a často dražším řešením.
Navíc domácí výroba optiky v podstatě zanikla, čeští optici tak musejí nakupovat v zahraničí. "Ceny jsou tam kalkulované pro západní Evropu. Pro nás je to třeba 4,5krát dražší než pro kolegy v Německu," doplnil prezident. Problém s určením standardní péče by navíc v budoucnosti mohlo ovlivnit i stárnutí populace a vady spojené například s používáním počítače. To vše má vliv na zhoršování zraku.