Loňskému růstu prodejů přálo i to, že podobně jako v některých jiných východních státech se spotřebitelé vracejí ke tradičním domácím výrobkům. "Největší nárůst byl v tuzemáku, vodce a likérech," uvedl Steiner.
Celková spotřeba lihovin podle něj nevzrostla, naopak prý stále mírně klesá, což je dáno hlavně změnami životního stylu a nárůstem automobilismu. Po loňském nárůstu tak lze očekávat spíš stagnaci produkce likérek, soudí šéf UVL.
Černý trh se dříve odhadoval na 20 až 30 procent celkového domácího odbytu. Právě jako opatření proti daňovým únikům bylo od poloviny roku 2005 státem nařízeno kolkování tvrdého alkoholu.
Lihoviny loni podražily, dle odhadů v průměru zhruba o dvě až tři procenta. Hlavním důvodem byl růst cen vstupů - energií, cukru, a především lihu. V Česku se totiž snížilo pěstování cukrovky a produkce cukru, takže je méně melasy z řepy. Ta slouží jako základní surovina pro výrobu potravinářského lihu.
Podle největšího českého výrobce lihovin, Stocku Plzeň, je situace v zásobování lihem i v současnosti napjatá. Smlouvy s dodavateli může firma uzavírat jen na krátkou dobu. Ceny jsou přitom výrazně vyšší, než za jaké se nakupovalo v prosinci, uvedl nedávno ředitel Stocku Martin Petrášek.
Stock prodal za loňský rok 24,65 milionu litrů alkoholických nápojů, což představuje meziroční nárůst o 1,68 milionu litrů, tedy o 6,4 procenta. Nárůst odbytu zaznamenala likérka téměř v celém výrobkovém spektru 30 značek.
Také Fruko Schulz si loňský rok z hlediska odbytu pochvaluje. Podle spolumajitele Vladislava Blechy zaznamenala firma meziroční nárůst odbytu o 58 procent. Přispěla k tomu důsledná činnost celní správy při potírání nelegální nezdaněné výroby, soudí Blecha. "To se nedá srovnat s tím, když správu spotřební daně měly finanční úřady, které to nekontrolovaly a neměly na to ani technické prostředky," dodal.
Jedenáct členů Unie výrobců lihovin produkuje zhruba 70 procent domácí výroby lihovin. Uvedené údaje nezahrnují Karlovarskou Becherovku.