Podle původního plánu by měly na vládu přejít podíly ve čtyřech těžebních firmách nejpozději do začátku května. Podílníky v projektech jsou BP, Exxon Mobil, Chevron, ConocoPhillips, Total a Statoil. Nově bude mít v projektech aspoň 60 procent akcií venezuelská státní společnost Petróleos de Venezuela SA (PDVSA).
"Privatizace ropného sektoru Venezuely je u konce. Nyní přichází skutečné znárodnění," řekl prezident ve svém rozhlasovém projevu. "Do 1. května budeme na těchto polích my a vyvěsíme tam naši vlajku," řekl. Oficiálně by měl být prezidentův záměr už brzy oznámen ve vládním věstníku.
Firmy budou mít od května čtyři měsíce na to, aby začaly jednat o dalších podmínkách. Budou si moci vybrat, zda v projektech zůstanou, ovšem jen jako menšinoví vlastníci, anebo odejdou. Chávez ale zatím neřekl, jak bude podíly oceňovat. Firmy do projektů investovaly podle odhadů až 17 miliard dolarů (asi 367 miliard Kč).
Chávez byl koncem loňského roku zvolen na další funkční období. Hned na začátku ledna oznámil, že urychlí proces znárodnění a požádal parlament o udělení zvláštních pravomocí. Ty mu umožní po dobu 18 měsíců vládnout pouze na základě dekretů. Znárodnění se dotkne telekomunikační společnosti Companhía Anónima Nacional Teléfonos de Venezuela a několika energetických podniků.
Zpočátku panovaly obavy, zda Chávez za firmy vůbec zaplatí, nakonec ale slíbil zaplatit ceny, které západní investoři považují za rozumné. Agentura AP ale upozorňuje, že hodnota ropných projektů je mnohem vyšší než v jiných firmách, které Chávez znárodňuje.
Projekty na těžbu ropy v deltě Orinoka jsou ve Venezuele jediné, kde je těžba soustředěna v soukromých rukou. Chávez si je ale zřejmě vědom, že pro jeho zemi je přítomnost zahraničních těžebních firem výhodná. Tyto podniky totiž disponují potřebným know-how a umí ropu těžit i ve špatně přístupných oblastech. Venezuela má největší zásoby ropy mimo oblast Blízkého východu.