Německý ministr financí Peer Steinbrück ze "škodlivých daňových praktik" obviňuje již delší dobu především státy na východ od německých hranic. Podle něj mají příliš nízké daně z příjmů právnických osob, a vábí tak podniky ze západní Evropy na východ. Rozdíl v daních přitom není na první pohled propastný. V Česku je základní daňová sazba pro podniky 24 procent a v Německu činí 25 procent. Velký rozdíl je však v základu daně. Německé firmy mohou mít například výrazně nižší odpisy. A právě o daňovém základu vedou ministři financí diskusi především.
Německo vidí nápravu ve sjednocení daňového základu a evropský komisař Lászlo Kovács, který má daňovou problematiku na starosti, dokonce ve sjednocení výše daně. Proti oběma názorům však protestuje hned několik států - Británie, ČR, Slovensko, pobaltské státy, Polsko, Kypr a další.
Již dlouho nebylo jednání natolik vyostřené jako nyní. Navzdory tomu, že šlo spíše o formální věc. U kulatého stolu padla i řada invektiv, především ze strany německého ministra, který napadal zejména Nizozemce a Brity. Ti ho nakonec upozornili, aby si dával pozor "na jazyk". Přes velkou snahu prosadit svůj názor na sjednocování daní pro podniky do oficiálního textu ministrů financí EU ale nakonec neuspěli.
Steinbrück nakonec navrhl, že Německo připraví nový text. Po krátké přestávce v jednání se tak skutečně stalo. Výsledný text se významně liší a ministři s ním bez výhrad souhlasili. Namísto škodlivých praktik se v něm podle českého ministra financí Miroslava Kalouska hovoří o daňové spolupráci mezi jednotlivými členskými státy a je v něm kladen důraz na "národní kompetence". Podle Kalouska je otázka přímých daní jednoznačně v pravomoci členských států a tento stav by měl zůstat i v budoucnosti.
Jakákoli dohoda v těchto otázkách je navíc na půdě Evropské unie složitá, protože se změnami daní musejí souhlasit všechny členské státy bez výjimky.