Malta požádala o vstup do eurozóny

Kypr, a nyní tedy i Malta, se tak zařadí po bok Slovinska. To patří také do skupiny zemí, které vstoupily do unie před necelými třemi lety, zatím je ale jediným novým členem, který už euro přijal. Slovinci vyměnili tolar za euro na začátku letošního roku.

Vládní činitelé na Maltě začátkem února řekli, že oficiální žádost podají velmi brzy. Země už dříve deklarovala záměr připojit se k projektu jednotné evropské měny od roku 2008. Žádost ale musí schválit Evropská komise spolu s Evropskou centrální bankou. Teprve potom se k žádosti mohou vyjádřit také ministři financí jednotlivých zemí.

Gonzi očekává, že ministři se k požadavku jeho země vyjádří do července. V cestě by Maltě nemělo nic stát, protože země prý splňuje všechna takzvaná maastrichtská kritéria. Důležitá je hlavně nízká míra inflace, zdravý stav veřejných financí a stabilní měna.

Jedním ukazatelem se však Malta přeci jenom vymyká. Ve srovnání s dalšími státy, které v budoucnosti chtějí přijmout euro, má výrazně vyšší celkové zadlužení, které dosahuje 70 procent HDP. Podobně vysoký dluh má přitom jen Maďarsko, ostatní státy se pohybují v průměru kolem 25 procent. Kritérium EU je přitom 60 procent.

Brusel je však v tomto ohledu velmi tolerantní a již v minulosti ukázal, že celková výše dluhu nehraje moc velkou roli. Šedesátiprocentní hranici v minulosti překračovala i Itálie, Belgie a Řecko. Pokud by tak měla například komise výhrady, Malťané mají k dispozici tento protiargument.

Maltská libra je od roku 2005 v režimu směnných kurzů ERM-2, v němž měny kandidátských zemí musejí zpravidla strávit dva roky. Teprve pak je možné se měny vzdát a přijmout euro. Smyslem ERM-2 je snížit kolísavost měny a ujistit se, že přechod na jinou měnu zemi nezpůsobí šok.

Maltě pomohl ke snížení inflace mimo jiné pokles cen ropy. Země, kde žije asi 400.000 lidí, je totiž na dovozu suroviny závislá. Malta ropu využívá mimo jiné k odsolování vody. Průměrná inflace na Maltě byla loni 2,6 procenta, zatímco v eurozóně činila 2,2 procenta.

Eurem by chtěla brzy platit i Litva, Brusel však její požadavek zamítl, protože země o vlásek nesplnila inflační kritérium.

Kypr poslal do Bruselu žádost o přijetí eura 13. února. Pokud bude spolu s Maltou úspěšný, eurozóna bude mít od příštího roku 15 členů. Stanovisko Evropské komise a ECB by mohlo být známé v polovině května. Eurem chtělo od příštího roku platit také Estonsko, kvůli vyšší inflaci se ale předpokládá, že bude mít společnou měnu později. Problém s inflací brání v přijetí eura také další pobaltské zemi - Lotyšsku.

Od roku 2009 chce mít euro Slovensko. Tři největší ekonomiky střední Evropy, tedy Polsko, Česká republika a Maďarsko, zatím konkrétní datum přijetí eura nemají. Praha předpokládala, že reálný bude rok 2010, dnes už ale hovoří spíše o letech 2012 až 2013.