Pohořelický kapr a žatecký chmel mají ochranné známky EU

V pondělí uplynula lhůta, během níž mohly být podány námitky proti udělení registrace. Do té doby nikdo námitku nepodal, a ČR tak dostala další dvě chráněná zeměpisná označení. Oficiálně bude označení uděleno publikací v Úředním věstníku na základě nařízení Evropské komise, řekl mluvčí zastoupení Jan Vytopil.

Komise uděluje ochranné známky "chráněné označení původu" (PDO) a "chráněné zeměpisné označení" (PGI). První známka, kterou dostaly pohořelický kapr i žatecký chmel je přísnější, to znamená, že všechny prvky podílející se na produktu musí pocházet z dané oblasti za použití uznávaného know-how. V druhém případě stačí, když v dané oblasti probíhá aspoň jedna důležitá fáze výroby, zpracování či přípravy výrobku.

Pohořelický kapr se chová v rybnících v okolí Znojma. Živí se především organismy a rostlinami, které se přirozeně v rybnících vyskytují, nejde tedy o průmyslový odchov. Pohořelický kapr proto dorůstá pomaleji, tři až čtyři roky.

V okolí Žatce se pěstuje tradiční jemně hořký chmel s ušlechtilým aroma. Podle odborníků není žatecký chmel ve stejné kvalitě možné přesadit a pěstovat jinde, aniž by ztratil některé ze svých kvalit.

ČR si při jednáních o vstupu do EU zajistila PGI pro tři budějovická piva: Budějovické pivo, Českobudějovické pivo a Budějovický měšťanský var. Loni v prosinci pak komise potvrdila PGI Štramberským uším, tedy kornoutovým perníkům ze Štramberka na Novojičínsku.

Z nových členských zemí podala Česká republika nejvíc žádostí o chráněná označení a má i nejvíc potvrzených registrací. EK nyní rozhoduje o registrace pro další tři desítky českých potravinářských výrobků. V příštích měsících by měla rozhodnout o hořických trubičkách, karlovarském sucharu a lomnických sucharech.