Komisař EU Günter Verheugen nevyloučil, že první kandidáti mohou vstoupit do EU v roce 2003. Teprve až skončí ratifikace revidované Smlouvy o Evropské unii v parlamentech 15 členských zemí, bude možné zahájit tamtéž ratifikaci dohod o přistoupení, pokud budou do té doby uzavřeny s novými členy, například s ČR. Řekl to včera na tiskové konferenci komisař pro rozšíření Günter Verheugen.
Usnesení helsinského summitu podle něj vylučuje, že by oba ratifikační procesy mohly běžet souběžně. Dodal ovšem, že členské státy mají plné právo usnesení změnit a
dohodnout se na jiném postupu. Novinářům posléze v kuloárech řekl, že tento postup neznemožňuje a priori přistoupení nejlépe připravených kandidátských zemí k 1. lednu 2003, protože nová smlouva může být uzavřena letos, ratifikována napřesrok a v roce 2002 může proběhnout ratifikace dohod s uchazeči. "Pohybujeme se zde ovšem v oblasti spekulací," uvedl.Česká diplomacie po Helsinkách argumentuje mimo jiné tím, že souběžná ratifikace není vyloučena. Premiér Miloš Zeman dostal v lednu dokonce příslib Nizozemska, že bude takový postup podporovat. Cílem je zachovat perspektivu přistoupení v roce 2003 tak, jak si to Praha naplánovala.
Verheugen včera především uklidňoval, že Evropská komise usiluje o co nejrychlejší tempo rozhovorů o přijetí všech 12 jednajících členů. Reagoval tak na obavy šesti států "první skupiny", že nárůst počtu jednajících proces "rozmělní". První skupině komisař potvrdil, že do léta budou při je
dnání otevřeny všechny zbývající kapitoly; komise zahájí také prověrku, jak kandidáti přejímají nové zákonodárství EU. Jakmile bude jasná situace každého z nich, začne komise prosazovat stanovení "cílových termínů" pro ukončení vstupních rozhovorů. Druhé skupině zahrnující Slovensko, Bulharsko, Litvu, Lotyšsko, Maltu a Rumunsko slíbil rychlejší postup při jednáních. Ta budou zahájena oficiálně příští úterý.Verheugen ale také upozornil na to, že je důležité odpovědět i na početné, závažné a oprávněné otázky, které klade v souvislosti s rozšířením skeptická veřejnost v EU. Unie podle něj musí odpovídat na obavy občanů z rozšíření, nesmí dovolit, aby se "populisté typu Jörga Haidera v politických kampaních pokoušeli využít rozšíření ke svým cílům".
V souvislo
sti s novou rakouskou vládou se Verheugen zmínil také o Benešových dekretech. Podle něj se tyto dekrety ale nemohou stát předmětem jednání o přistoupení ČR. "Benešovy dekrety vstoupily v platnost před Římskými smlouvami a založením Evropských společenství, nelze je tedy učinit součástí vstupního jednání," prohlásil komisař. Verheugen dále vyjádřil názor, že otázka poválečného "vyhoštění Němců a neposkytnutého odškodnění" i vše, co s tím souvisí, budou "zcela překonány" vstupem České republiky do Evropské unie.Zdroj: HN z 9. 2. 2000