K zisku ČNB přispělo oslabení kursu koruny a prodej ČSOB

09.02.2000 | ,
ÚČTY A SPOŘENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Česká národní banka hospodařila v loňském roce se ziskem 32,4 miliardy korun

Česká národní banka hospodařila v loňském roce se ziskem 32,4 miliardy korun. Stát však nemůže počítat s tím, že by centrální banka odvedla svůj zisk do státního rozpočtu, protože ho použije na částečnou úhradu ztráty z roku 1998, která činila 50,7 miliardy korun. ČNB neodváděla zisky do státního rozpočtu ani v předchozích letech a používala je k tvorbě rezerv na ztráty související z konsolidací a stabilizací bankovního sektoru. Celková výše těchto ztrát by

podle dřívějších informací mohla dosáhnout až 87 miliard korun.

Do hospodářského výsledku se loni pozitivně nejvíce projevilo oslabení kursu koruny, na kterém centrální banka vydělala 31,5 miliardy korun a výnos z prodeje akcií Československé obchodní banky. Za svůj podíl v této bance utržila 14,8 miliardy korun.

Hospodaření ovlivňuje nejvíce kursové pohyby. Ztráta z roku 1998 byla do značné míry ovlivněna také těmito vlivy. Největší část aktiv totiž tvoří devizové rezervy a oslabení české koruny se okamžitě promítne růstem hodnoty devizových rezerv. "Pokud by například letos koruna vůči euru oslabila o jednu korunu, znamenalo by to osm miliard korun kursových zisků," řekl ČTK ředitel sekce vnitřního finančního řízení Marián Mayer. V loňském roce oslabila tuzemská měna vůči euru o 1,10 koruny a proti dolaru oslabila o 6,10 koruny. Pro hospodaření centrální banky je rozhodující rozdíl kursu k 1. lednu a 31. prosinci daného roku. Při vyloučení kursových vlivů by se podle Mayera hospodaření

centrální banky pohybovalo kolem "nuly".

Do výsledků se loni negativně promítlo odpuštění dluhu Národní bance Slovenska, což bylo součástí mezivládních dohod o urovnání majetkových sporů z dob dělení federace. Odpuštěním pohledávky bezmála 26 miliard korun musela dotvořit 9,4 miliardy korun rezerv, které jí chyběly do stoprocentní výše pohledávky. Tuto část ztráty by však mělo pokrýt částečné převedení rezerv tvořených na výdaje spojené se stabilizací malých bank, které zastřešuje státní záruka. N

ekryté ztráty plynoucí z odpuštění dluhu Slovensku tak centrální bance zaplatí stát.

Mezi nejvýznamnější náklady centrální banky patří výdaje spojené s měnovou politikou, protože platí bankám úroky za peníze, které si u ní ukládají. Objem takto uložených peněz komerčních bank loni přesáhl 200 miliard korun, za což na úrocích zaplatila 14,4 miliardy korun. Oproti tomu úrokové výnosy centrální banky z devizových rezerv dosáhly 15,4 miliardy korun.

Zdroj: HN z 9. 2. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: ÚČTY A SPOŘENÍ