Lambert vykonával funkci vrchního ředitele od svého nástupu do ČT v létě 2003, posléze působil zároveň i jako šéf programu. Lambert byl ale před listopadem 1989 členem Lidových milicí, a neodevzdal proto čestné prohlášení; podle lustračního zákona přitom bývalý člen Lidových milicí nemohl tyto vysoké funkce vykonávat.
Podle některých právních výkladů se ale situace změnila na začátku roku poté, co v platnost vstoupil nový zákoník práce. Nový zákoník práce omezil počet takzvaných jmenovaných funkcí, a tak se podle některých názorů nynější lustrační zákon na Lambertovu funkci již nevztahuje.
Rada ČT minulý týden šéfa ČT Janečka upozornila, že porušoval zákon. Janeček se nakonec rozhodl Lamberta přeřadit na nižší funkci finančního ředitele a podat určovací žalobu k soudu.
"ČT by do deseti dnů podala určovací žalobu k soudu, zda se na tuto funkci vztahují předpoklady uvedené v lustračním zákoně, a pokud ano, zda tyto předpoklady kolega Lambert splnil nebo ne. Na výsledku tohoto soudního řízení by záviselo setrvání Lamberta v ČT," řekl Janeček minulý týden členům rady a novinářům.
Vedení ČT i Rada ČT se staly terčem zájmu médií i politiků a jejich kritiky poté, co Lambert o svém členství v Lidových milicích před necelými třemi týdny informoval radu ČT a tato informace se posléze objevila i na veřejnosti. Lambert tvrdí, že tam byl zařazen automaticky po svém vstupu do KSČ a nikdy neudělal nic, aby mohl být považován za jejich aktivního člena.