Co je to rating?

Ratingem se rozumí standardní mezinárodní nástroj měření (hodnocení) bonity zemí (či jiných subjektů) pro posouzení jejich důvěryhodnosti. Opomeneme-li hodnocení jiných subjektů a zaměříme-li se na jednotlivé země, rating vypovídá o stupni rizikovosti podnikání pro zahraniční firmy v hodnocené destinaci a o vyčíslení pravděpodobnosti, že hodnocená země dostojí svým závazkům.

Nejznámější hodnotitelé

Pro stanovení kreditu země se nemusí investor spolehnout pouze sám na sebe, stačí nahlédnout do žebříčku některé z předních ratingových agentur, jejichž hlavními přednosti jsou nezávislost a dostatečná analytická kapacita. K tomu, aby se agentura stala uznávanou, musí být schopna reagovat na měnící se poptávku trhů v mezinárodním měřítku. Mezi ty nejznámější můžeme zařadit Standard & Poor´s, Moody´s, Fitch-IBCA, Duff&Phelps, aj. První dvě jmenované mají ve světě ratingu vynikající zvuk a punc nejvyšší kvality a udělení ratingu od Moody´s a S&P´s je považováno za vysoce prestižní.

Metodologie

Vzhledem k tomu, že rating odráží budoucí schopnost obsluhy dluhu, vychází metodologie jeho stanovení především z pohledu do budoucnosti. V případě státu se zaměřuje na dva široké okruhy, a to na politické a ekonomické riziko:

• politické riziko, které odráží ochotu splatit dluh
• ekonomické riziko odrážející schopnost splatit dluh

Při sestavování ratingu spolupracuje agentura s klíčovými institucemi státu (centrální bankou, ministerstvy, vládními agenturami, odbory, atd.). Na základě získaných informací udělí státu příslušnou známku, která odpovídá rizikovosti země - na stupnici od A (nejvyšší kvalita obligací) do C, popř. D (velice rizikové obligace, které mají stěží kdy šanci stát se investiční příležitostí).

Žebříček zemí dle ratingu

Nejvyšší rating dlouhodobě dostávají nejvyspělejší země světa nabízející investorům stabilní hospodářsky rostoucí  ekonomiku s nízkou inflací, nezaměstnaností, vzdělaným obyvatelstvem a kvalitní infrastrukturou. Zahraniční investoři  současně mají  rovnocenné podmínky s domácími obchodními společnostmi a podnikateli. Na opačném pólu se nachází země s vysokým zadlužením, jejichž ekonomika se potýká se závažnými problémy  a celkovou platební neschopností.