Co je to inflace?

Inflaci chápeme jako opakovaný růst cen v ekonomice. Ceny jednotlivých druhů zboží se v čase zvyšují (platí zákon nabídky a poptávky, tudíž se ceny mohou samozřejmě i snižovat) = cenová hladina roste. Cenová hladina je zjednodušeně řečeno "průměrná cena zboží".
Zdražování, které vidíme na zvyšující se ceně benzínu, jídla, bydlení a dalšího zboží je tedy změnou cenové hladiny, tedy inflací.

Jak se inflace počítá?

Pro měření inflace je nejčastěji používán index spotřebitelských cen, index cen výrobců a deflátor hrubého národního produktu (HNP).

Index spotřebitelských cen (Consumer price index, CPI) měří náklady tzv. tržního koše výrobků a služeb. Každé položce je přiřazena fixní váha, odpovídající důležitosti v rozpočtech výdajů domácnosti.

Index cen výrobců (Producer price index, PPI) je založen na cenách komodit, zahrnujících ceny potravin, zpracovatelského a těžebního průmyslu. Fixní váhy jsou založeny na čistých dodávkách či prodejích komodit.

Deflátor HNP se měří jako poměr nominálního a reálného HNP. Tento index používá variabilní váhy a vychází se z účtů národního produktu a důchodu.

Inflaci u nás počítá Český statistický úřad jako vážený průměr celkem 775 položek. Vahou je významnost (důležitost) položky na celkové spotřebě domácnosti. Jednotlivé položky souhrnně nazýváme spotřebitelský koš. Ze všech položek je 117 tzv. regulovaných.

Čistá inflace

Jak víme určité zboží a služby podléhají regulaci státu. Stát nenařizuje kolik má stát litr mléka nebo jeden rohlík. U 117 položek spotřebního koše však cenu hlídá, stanovuje a tím ji reguluje. Regulované ceny jsou např. elektřina, plyn, dálniční známka, taxislužby, poštovní známka, poštovní poukázka a další. Čistá inflace tak měří změny cen jen v neregulované části koše.

Míra inflace se v základním pojetí může vztahovat k

• předchozímu měsíci
• stejnému měsíci předchozího roku
• k základnímu období (u nás určeno rok 2000 = 100%)

• Index cen stavebních prací
• Index cen průmyslových výrobců
• Index cen zemědělských výrobců
• Index cen tržních služeb v produkční sféře

Stupně inflace

• Inflace mírná (jednociferný roční růst míry inflace) nevytváří vážnější potíže v ekonomice. Je považována za přijatelnou.
• Pádivá inflace (dvou až trojciferný roční růst míry inflace) vyvolává vážné ekonomické potíže.
• Hyperinflace (více než trojciferným ročním růstem míry inflace) vede k rozpadu peněžní soustavy.

Důsledky inflace

Inflace negativně ovlivňuje mzdy, jejíchž kupní síla klesá. Nepostihuje vlastníky hmotných statků, protože cena majetku roste stejně jako inflace. Z toho důvodu inflace více postihuje sociálně slabší skupiny obyvatel.

Pokud je míra inflace vyšší než nominální úroková míra, klesá hodnota vkladů a půjček. Ztrácejí věřitelé a získávají dlužníci.

Vysoká úroveň inflace vede ke snížení poptávky, což způsobí celkové snížení odbytu a tedy i reálného produktu.