* Většina si myslí, že země by neměly s přijetím eura spěchat
* Nejskeptičtější vůči vstupu do eurozóny jsou Češi
BRUSEL, 25.ledna (Reuters) - Obyvatelé postkomunistických
členských zemí Evropské unie čím dál více váhají v otázce
urychleného přijetí eura, ukázal v pondělí průzkum.
Celkový podíl lidí v regionu, kteří si myslí, že jejich země
by se měla připojit k 16členné eurozóně v co nejkratším termínu,
se v září loňského roku snížil na 25 procent z květových 28
procent, ukázal průzkum Eurobarometru.
Počet lidí, kteří jsou přesvědčeni, že jejich země by
jednotnou měnu měla přijmout co nejpozději, vzrostl na 33
procent z 29 procent, vyplynulo z průzkumu uskutečněného pro
Evropskou komisi. Zhruba 36 procent občanů uvedlo, že členství v
eurozóně by mělo přijít za "nějakou dobu".
"V porovnání s předchozím průzkumem více respondentů váhalo
s okamžitým přijetím eura," uvádí se ve zprávě.
Průzkum tak může naznačovat, že značné množství lidí
podporuje politiky, kteří tvrdí, že zachování národních měn je
příznivější pro boj s ekonomickou krizí.
Zastánci naopak prohlašují, že členství v eurozóně
představuje záruku bezpečí pro ekonomiku kterékoli země.
Průzkum se zaměřil na osm zemí bývalého východního bloku,
jež do nyní 27členné Evropské unie vstoupily v roce 2004 nebo
2007 a euro dosud nepřijaly, tedy Česko, Polsko, Maďarsko,
Lotyšsko, Litvu, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
Nejskeptičtější k euru se ukázala Česká republika, kde je 47
procent respondentů přesvědčeno, že země by jednotnou měnu
měla přijmout co nejpozději, zatímco pouhých 14 procent uvádí,
že by tak měla učinit v co nejkratší době.
V Polsku, největší bývalé komunistické zemi v EU, činí
tento poměr 39 ku 18 procentům.
Z osmi sledovaných zemí se pouze v Maďarsku a Rumunsku více
lidí domnívá, že euro by mělo být přijato spíše dříve nežli
později.
V Česku 54 procent lidí uvedlo, že zavedení eura by pro ně
mělo velmi či spíše negativní důsledky, zatímco 37 procent je
přesvědčeno, že důsledky by byly pozitivní - což opět znamená
nejskeptičtější postoj k euru mezi všemi dotyčnými zeměmi.
Tato část průzkumu ukázala, že do členství v eurozóně
vkládají největší naděje Bulhaři a Rumuni.
Estonsko by podle analytiků mohlo přijmout euro příští rok,
nicméně další země budou muset čekat mnohem déle, neboť neplní
všechna kritéria týkající se rozpočtových schodků, veřejného
dluhu, inflace, dlouhodobých úrokových sazeb a stability měn.
Průzkum také naznačil všeobecnou nejistotu, pokud jde o
konkrétní termín přijetí eura. V Polsku 39 procent lidí věří, že
země vstoupí do eurozóny v letech 2011 či 2012, pětina má za to,
že se tak stane v termínu 2013 až 2014, a 24 procent uvedlo rok
2015 či později.
V krizí sužovaném Maďarsku se největší podíl lidí, 31
procent, domnívá, že jejich země přijme euro až v roce 2015 či
později. V České republice tento údaj činí 24 procent.
(Autor: Marcin Grajewski; Přeložil: Tomáš Doležel)
