* Zlotý za 12 měsíců zpevní k euru na 3,85 (dříve 3,9)
* Koruna zpevní na 25 (stejně jako v říjnovém průzkumu)
* Forint posílí na 264 za euro (dříve 266)
* Leu si polepší na 4,15 (dříve 4,1)
(opakuje kvůli opravě grafického zobrazení)
Sándor Petö
BUDAPEŠŤ, 3.listopadu (Reuters) - Středoevropské měny v
příštích 12 měsících zřejmě rozšíří zisky, vedeny polským zlotým
<EURPLN=>, a to navzdory přechodnému ústupu, který zahájily
minulý týden, ukázal v úterý průzkum Reuters.
Ekonomickou krizí sužované měny Česka, Maďarska, Polska a
Rumunska se pohybují v uctivé vzdálenosti od maxim dosažených v
loňském roce. Některé přesto krátkodobě čelí tlakům na oslabení
s tím, jak se centrální banky potýkají s nízkou inflací a
politická nestabilita ztěžuje reformní úsilí.
Zlotý, jenž v pondělí ztratil na 4,268 za euro, by však měl
do roka zpevnit na 3,85, když obdobný průzkum před měsícem
mu předpovídal kurs 3,9. Proti pondělnímu závěru by tak během
roku posílil o 11 procent.
Koruna <EURCZK=> má podle analytiků zpevnit o 5 až 6 procent
na 25,00 za euro, forint <EURHUF=> o 4 až 5 procent na 264 a
rumunský leu <EURRON=> o 5 procent na 4,15.
"Pokud jde o měny v regionu, jsme optimisty, ačkoli rozsah
(optimismu) se liší," řekl Ulrich Leuchtmann, hlavní analytik
devizových trhů u Commerzbank ve Frakfurtu.
"Globálně stoupla averze k riziku..., ale ta se v budoucnu
zmírní. A měny v regionu stále nedosahují úrovní, jež zaujímaly
před krizí," dodal.
Měny se v uplynulých několika měsících zotavily, ale zlotý
stále ztrácí proti vrcholu z loňského léta 25 procent, leu 19
procent, forint 18 procent a koruna 13 procent.
Koncem října pak měny spadly na mnohaměsíční minima, když
nejistota ohledně globálního oživení znovu podnítila averzi k
riziku.
Region také tíží obavy z narůstajících schodků státních
rozpočtů v Česku a Polsku spolu s politickou nestabilitou, jež
letos vedla k pádu vlád v Praze, Bukurešti a Budapešti.
Medián předpovědí 42 analytiků oslovených v průzkumu mezi
29.říjnem a 2.listopadem ukazuje v příštích měsících na směnné
kursy o 1 až 2 procenta slabší, než byly úrovně předpovídané
před měsícem.
Minulý týden měny ztrácely takřka identicky.
"Pokud bude pokračovat negativní korekce..., pravděpodobně
zasáhne všechny měny v regionu, a je nepravděpodobné, že zůstane
jediná měna jako bezpečné útočiště," uvedla Danske Bank v
týdenní zprávě o regionu.
ZLOTÝ, KORUNA VEDOU
Chmury se však zřejmě rozplynou a měny zamíří opět výš.
Investoři už začínají upřednostňovat aktiva zemí s lepšími
ekonomickými fundamenty, jejichž atraktivitu posiluje naděje, že
centrální banky začnou opět zvedat úrokové sazby, a obrátí tak
trend uvolňování měnové politiky z posledního roku.
Polsko, které se v období globální ekonomické krize mohlo
opřít o největší domácí trh v regionu, je vnímáno jako mimořádný
příklad. Země se jako jediná v Evropské unii vyhnula recesi a
očekává se od ní rychlé ekonomické zotavení.
Ačkoli překročení cílů rozpočtového schodku pro příští rok
zůstává rizikem, analytici podle průzkumu očekávají v příštích
třech měsících zpevnění zlotého o 4 procenta na 4,1 za euro.
Polská i česká centrální banka by v příštím roce měly
utáhnout měnovou politiku z historicky nízkých úrovní 3,5 a 1,25
procenta, což by zlotému a koruně přidalo na přitažlivosti.
Nicméně pokud jde o korunu, někteří analytici nevylučují
ještě jedno snížení sazeb []. Česká národní banka
dala najevo, že by silná koruna mohla způsobit déletrvající
deflaci, což lze vnímat jako signál, že se vyhne politice, jež
by vedla k rychlému zpevnění měny.
Hlavní sazby v Maďarsku a Rumunsku jsou mnohem vyšší - na
7,0 a 8,0 procenta - a obě centrální banky se stále nacházejí v
cyklu uvolňování s tím, jak reagují na hlubokou recesi a slabou
domácí poptávku.
Ekonomiky Maďarska a Rumunska získaly více zahraničního
kapitálu, když se musely uchýlit k pomoci od Mezinárodního
měnového fondu, a očekává se, že se budou zotavovat pomaleji.
Krátkodobý výhled Rumunska také komplikuje vládní krize.
[]
Maďarské centrální bance, stejně jako v případě Česka,
zřejmě nevadí určitá slabost forintu, pokud nepřekročí jistou
hranici. Očekává se, že nová prognóza, kterou banka zveřejní
koncem listopadu, bude počítat pro rok 2010 s podstřelením
3procentního inflačního cíle.
Banka snížila sazby oproti stejnému období loňského roku o
4,5 procentního bodu na 7,0 procenta.
"Nečekám, že oslabování forintu povede k zastavení procesu
snižování sazeb, ale jednotlivé skoky budou možná menší, 25
bazických bodů namísto 50," uvedl Gyorgy Barta z CIB. "Míra
dalšího snížení... bude záviset na forintu."
PRO ÚDAJE Z PRŮZKUMU PROSÍM KLIKNĚTE NA <CEEFXPOLL01>.
PRO DALŠÍ KOMNETÁŘE ANALYTIKŮ O MĚNÁCH STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ
EVROPY PROSÍM KLIKNĚTE NA []
(Přeložili: Tomáš Doležel a Jan Schmidt; Editoval: Jan
Korselt)
