* Polsko chce výjimku nejméně na 40 let, Komise je proti
* ČR reformu teprve rozbíhá, přizpůsobí se -Zídek
PRAHA, 9.prosince (Reuters) - Jakékoliv rozpočtové výjimky,
které poskytne Evropská unie členským státům provádějícím
penzijní reformy, budou pravděpodobně posuzovány případ od
případu, uvedl náměstek ministra financí Tomáš Zídek.
Česká republika a osm dalších států EU se pokouší na
Evropské komisi získat ústupky, které by jim umožnily odečíst si
z rozpočtových deficitů náklady přechodu z průběžného
důchodového systému na kombinovaný, a usnadnit si tak naplnění
rozpočtových pravidel bloku.
Ministři financí EU o problému jednali v úterý a Zídek řekl
Reuters, že řešení bude pravděpodobně tak obecné, že jej bude
možné aplikovat na jednotlivé země různým způsobem.
"Bude to samozřejmě platné pro všechny státy, ale ve finále
to bude znamenat individuální přístup," uvedl Zídek s tím, že
konečná dohoda je ještě velmi vzdálená.
Nespokojené státy, mezi kterými je vedle postkomunistických
zemí také Švédsko, argumentují tím, že současná účetní pravidla
EU snižují motivaci provést dlouhodobě nákladné důchodové
reformy. []
Uprostřed dluhové krize eurozóny se však mnoho ekonomů
obává, že by uvolnění regulí mohlo ohrozit rozpočtovou
konsolidaci těchto zemí. Maďarsko a Polsko už zařadily penzijním
reformám zpětný chod, aby své příjmy navýšily. []
Současný návrh Bruselu počítá s tím, že by komise v
hospodaření států překračujících roční deficit 3 procent HDP
kvůli penzijním reformám provedla kontrolu a poté by doporučila
vrcholným orgánům EU udělit či neudělit výjimku.
Předchozí plán komise představený v září navrhoval přechodné
pětileté období, po které by země provádějící penzijní reformu
mohly počítat s uvolněním pravidel. []
NEJMÉNĚ 40 LET
Zídek však uvedl, že Polsko by chtělo takovou výjimku
garantovánu nejméně na 40 let a zdroje převáděné ze státního
průběžného systému do soukromých fondů by se měly počítat jako
kvazi příjmy státního rozpočtu.
"Komise řekla, že (navýšení na 40 let) je nepřípustné
rozmělnění paktu stability, což nám připadá, že mají pravdu,"
uvedl náměstek.
Polský ministr financí Donald Tusk v úterý řekl, že Varšava
a Brusel jsou blízko předběžné dohodě, ale jeho ministr financí
zároveň navrhl odložení dalších jednání na březen.
[]
Podle Zídka to bylo právě Polsko podporované Maďarskem,
které na jednání ministrů financí EU dominovalo.
"V podstatě to byl dialog mezi polským ministrem a
evropským komisařem," dodal Zídek. "(S Polskem) hodně drží
Maďaři, ale jinak ani nikdo moc ne."
"Holanďané tam například vystoupili s tím, že jejich objem
prostředků, které mají v penzijních fondech k dispozici,
překračuje celé jedno HDP, že kdybychom udělali to, co si přejou
Poláci, tak by byli o celé jedno roční HDP v plusu," řekl Zídek.
Česká penzijní reforma má odstartovat v roce 2013 a Praha ji
chce částečně hradit z jednorázových příjmů z privatizace a
dividend ČEZ <>, aniž by musela takové položky
započítávat mezi výdaje státního rozpočtu, jak je podle
současných účetních pravidel EU nutné.
"Ministr (Kalousek) vystoupil s tím, že souhlasíme
s kompromisním řešením tak, jak je navrženo komisí," řekl Zídek.
"Pro nás je jakékoliv řešení zajímavé, protože my tu reformu
teprve připravujeme, tak ji uděláme podle toho."
Maďarsko, které se nyní pokouší stlačit schodek státního
rozpočtu pod 3 procenta už v příštím roce, prakticky s penzijní
reformou z roku 1997 skoncovalo a nutí občany převést své
finance ze soukromých fondů zpět do státního průběžného systému.
Polsko, jehož deficit v letošním roce přesáhne 7 procent
HDP, odmítlo takový radikální scénář a sníží příspěvky do
penzijních fondů zřejmě na 5 procent mzdy ze současných 7,3
procenta. []
(Autor: Roman Gazdík; Editoval: Robert Müller)
