* Vlády ve východní Evropě místo zavádění reforem hasí požáry
* Přijetí eura se může opozdit
* Tempo růstu vyšší o 4 či 5 bodů proti Západu se nevrátí
* Debata o reformách bude obtížnější
Michael Winfrey
PRAHA, 12.června (Reuters) - Až se východní členové Evropské
unie ohlédnou za ekonomickou krizí, spatří ji jako okamžik, kdy
se z jejich přibližování k bohatšímu Západu stal ze sprintu běh
na dlouhou trať.
Přes skokové zvyšování životní úrovně a výroby během 20 let
po pádu komunismu se nyní energie pro radikální změny v bývalém
východním bloku vytrácí. Ty jsou však nutné pro další rychlé
dohánění "staré" EU.
Východ Evropy již dokázal mnoho. Polsko například
reformovalo penzijní systém a Slovensko podpořilo zavedením
rovné daně investice i výrobu.
Úroveň zaměstnanosti v Maďarsku nebo Rumunsku je však i díky
štědré sociální síti nízká. Zdravotní péče je neefektivní a
důchodový systém může v budoucnu čelit bankrotu kvůli rychle
stárnoucí pracovní síle.
Podle Neila Shearinga, ekonoma Capital Economics, se tempo
reforem bývalého východního bloku značně zpomalilo po obrovském
úsilí před rozšířením EU na východ v letech 2004 a 2007.
Naděje, že nové reformní úsilí podnítí vstup do eurozóny, se
vytratila s tím, jak ekonomická krize oddálila přijetí eura o
několik let a donutila vlády věnovat se raději hašení požárů.
"Priority se přesunuly od dosažení cíle střednědobé
prosperity k cíli vyhnout se v blízké době zhroucení," uvedl
Shearing.
* FACTBOX O KLÍČOVÝCH SOUVISLOSTECH PRO INVESTORY NAJDETE NA
[]
POMALÉ PŘIBLIŽOVÁNÍ
Dohánění vyspělejších zemí však úplně neskončilo. Slovinci a
Češi předhonili v bohatství na obyvatele Portugalsko, nejchudší
stát "staré" Evropské unie, a další země si v tomto směru také
polepší.
Ekonomická krize však učinila přítrž dvoucifernému růstu v
Pobaltí a balkánských zemích. Rostoucí tempo propouštění,
klesající investice a vysychající půjčky přibrzdily motor, který
pomáhal regionu rychle se přibližovat k eurozóně.
Rozvíjející se země EU si udržely své výhody včetně levné,
vzdělané pracovní síly v blízkosti největších trhů Unie a také
prostor pro růst produktivity, řekl Koon Chow, stratég Barclays.
To znamená, že po krizi poroste střední a východní Evropa
opět rychleji než eurozóna, ne však o tolik jako před ní.
"Část starého modelu růstu již neplatí. Pro region to byl
pořádný budíček," řekl Chow. "Celá představa růstu rozvíjející
se Evropy o čtyři až pět procentních bodů nad růstem EU již
nefunguje."
I tento obrázek však pro investory zůstává atraktivní,
jakkoli může frustrovat mladé Poláky, Lotyše a Bulhary, kteří
ještě před dvěma lety věřili, že Západ snadno doženou do konce
příštího desetiletí.
Průměrná kupní síla v Bulharsku, nejchudší členské zemi EU,
v současnosti činí jen 39 procent průměru bloku. V Polsku,
největším postkomunistickém státu Unie, je to 56 procent.
OKNO SE ZAVÍRÁ
Krize zvýšila rozpočtové deficity a donutila vlády k
utahování opasků, což podle analytiků podkope chuť veřejnosti k
radikálním reformám, jakmile krize skončí.
Celková úroveň vládního dluhu stále nepředstavuje příliš
velký problém.
Rozvíjející se státy EU kromě Maďarska splňují v dluhu na
obyvatele kritérium Paktu stability a růstu, podle něhož nesmí
přesáhnout 60 procent hrubého domácího produktu (HDP).
Například dluh Francie přitom činí 68 procent HDP, dluh
Itálie dokonce 106 procent.
Zadlužení nicméně bude při nafukujících se schodcích
rozpočtu narůstat. Exekutiva EU odhaduje, že v Polsku se letos
fiskální deficit zdvojnásobí na 6,6 procenta HDP. V Lotyšsku má
překročit 7 procent.
Podle analytiků může návrat na úroveň před krizí trvat léta
především proto, že debatu o reformách zablokovala dvě
desetiletí politického soupeření mezi levicí a pravicí.
"Pro zavedení docela radikálních reforem máte relativně malé
okno příležitosti. To okno je nyní zavřené," řekl Robin
Shepherd, ředitel pro mezinárodní záležitosti institutu Henry
Jackson Society.
Klíčovou věcí je pro východní Evropu zvýšení zaměstnanosti.
Podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj je
zaměstnáno jen 57 procent Poláků a Maďarů v produktivním
věku, zatímco ve Velké Británii tento ukazatel dosahuje 72
procent, v Německu a Irsku 69 procent.
"V tomto prostředí nemůžete dělat seriózní strukturální
reformu," uvedla Raffaella Tenconi, hlavní ekonomka Wood & Co.
"Voliči už jsou naštvaní dost."
(Přeložila: Diana Simerská)
