PRAHA, 20.ledna (Reuters) - Následují vyjádření člena
bankovní rady České národní banky Roberta Holmana v rozhovoru
pro agenturu Reuters.
EKONOMICKÝ RŮST
"Náš pohled se od poslední prognózy moc nezměnil. Očekáváme,
že recese v západní Evropě končí, a to se k nám přelije zvýšením
zahraniční poptávky."
"Můžeme očekávat mírné oživení, v průměru za rok to asi bude
víc než nula, nějaký mírný hospodářský růst.
"Jestli tam bude v průběhu roku nějaký pokles, to nevím.
Naše prognóza předpokládá, že ještě nějaký menší pokles by tam
mohl být..., ale to se v průběhu roku vyrovná na kladný růst."
"Tento rok bude rokem překonání hospodářské recese v tom
smyslu, že už nepůjde o pokles. V dalších letech předpokládám,
že česká ekonomika zase poroste, ale v nejbližších dvou, třech
letech si nemyslím, že by růst dosahoval nějakých vysokých
čísel, jako to bylo před rokem 2008, že by šlo o 5,6 procenta.
Spíš to bude někde kolem polovičních hodnot, tak 3 procenta."
POTENCIÁLNÍ PRODUKT
"Struktura české ekonomiky se v dohledné době podle mě
nezmění. Větší strukturální změny probíhají dlouho. Tady se
ustálila struktura, že máme větší podíl průmyslu než obdobné
malé nebo otevřené ekonomiky, jako je Holandsko nebo Rakousko,
což není dobré z důvodu stability. Vidíme, co to s ekonomikou
udělá, když přijde šok typu šoku ze zahraniční poptávky. To je
typ šoku, kterému je ekonomika jako ta naše nejvíce vystavená.
Ty šoky mohou v budoucnu přijít znovu."
"Proto jsem vždy zastával názor, že bychom neměli mít euro,
ale korunu, protože (to je) alespoň nějaký polštář proti
poptávkovým šokům přicházejícím ze zahraničí.
"Vývoj struktury byl bohužel ovlivněn investičními
pobídkami, které se dávaly montovnám."
"Hospodářská recese neovlivňuje potenciální produkt,
hospodářská recese ovlivňuje poptávku a pokles hospodářského
růstu pod potenciál. Že by nějak ovlivnila potenciální produkt
samotný, to se mi nezdá."
POPTÁVKA
"Nevidím důvod, proč by se poptávka po českých produktech v
zahraničí neobnovila. Já si myslím, že naše ekonomika je natolik
konkurenceschopná a postavená na dobrých technologiích, že
jakmile se obnoví konjunktura v západní Evropě, tak se objeví i
poptávka po našich autech, plastech... a po tom, co tradičně
vyvážíme.
INFLACE
"V tomto roce bude inflace ještě pod cílem. Inflačnímu cíli
se budeme v průběhu tohoto roku blížit zespoda, a někdy počátkem
nebo v prvním pololetí příštího roku už si myslím, že
bude inflace ukotvená na cíli."
"Podle naší prognózy by inflace v horizontu měnové politiky
(za rok a půl) měla být na cíli."
"Celkově nemáme žádné signály, že by mělo dojít k větším
inflačním tlakům, to bych nepředpokládal."
SAZBY
"My jsme teď (v prosinci) sazby ještě snížili, což si
myslím, že už bylo skoro zbytečné, sazby jsou velmi nízké."
"Konzistentní s prognózou zřejmě bude opětovné zvýšení
sazeb, myslím, že tak zhruba ve druhém nebo třetím kvartálu, že
zase přistoupíme ke zvýšení úrokových sazeb o čtvrtinu
procentního bodu."
"To neznamená, že by zde hrozily nějaké větší inflační
tlaky, ale spíš jde o to, že úrokové sazby jsou dnes opravdu
velmi nízko. Úrokové sazby v eurozóně jsou také nízko. To už
nejsou úrokové sazby, které by byly konzistentní s oživením.
Repo sazba na 1 procentu je sazba, která je v době hospodářské
recese."
"Přirozeně konzistentně s obnovením hospodářského růstu
budou úrokové sazby vyšší, ale ne nějak dramaticky."
"Neočekával bych razantní zvyšování sazeb, spíš si myslím,
že to bude postupné."
"Sazby, které dnes máme, jsou tak nízké, že to není v
souladu s očekávaným hospodářským oživením jak v západní Evropě,
tak u nás."
"Ke snížení jsme přistoupili, protože jsme chtěli ekonomiku
ještě trochu povzbudit a prognóza nám říká, že pokud sazby ještě
snížíme, tak dosáhneme toho, že se inflace bude přibližovat k
cíli."
"Při posledním rozhodování jsem do poslední chvíle váhal...
Nakonec jsem se rozhodl nehlasovat pro snížení sazeb hlavně
proto, že už dnes očekáváme, že je budeme zase za dva, tři
kvartály zase zvyšovat."
"Mně to snížení úrokových sazeb připadalo trochu zbytečné.
Myslím, že hospodářskou situaci u nás to téměř vůbec neovlivní."
"Možná to ovlivní kurz... Úrokový kanál měnové transmise je
dnes velmi málo funkční, snížení našich úrokových sazeb si
myslím, že prakticky nemůže mít téměř žádný vliv na úrokové
sazby z bankovních úvěrů, které už se dnes řídí tím, jak velký
je deficit státních financí a výnosy státních dluhopisů, než tím
jaké jsou úrokové sazby na peněžním trhu."
"V dnešní době měnová politika ztratila velkou část své
účinnosti. Úrokové sazby už jsou velmi nízké. V hospodářské
recesi produkt nemůže růst rychle, inflace nemůže být vysoká."
"Změnami úrokových sazeb neoživíme zahraniční poptávku,
která je klíčová pro to, jak se bude vyvíjet ekonomika, i jak se
bude vyvíjet inflace."
"(Pro to, abych v prosinci hlasoval pro snížení) by ty
argumenty musely být silnější: Musela by tu být větší hrozba
podstřelení inflačního cíle, abych si myslel, že to snížení
úrokových sazeb je odůvodněné."
EURO, VEŘEJNÉ FINANCE
"Datum přijetí eura u nás bylo stanoveno několikrát... a
nepomohlo k žádné fiskální disciplíně. Vlády se prostě podle
mého názoru na to neohlíží, mají krátký rozhodovací horizont."
"Pro ně je důležité sbírat voličské hlasy a plnit politické
programy. Nevěřím tomu, že by datum přijetí eura disciplinovalo
veřejné finance. Tomu prostě nevěřím."
"Jestliže jsou veřejné finance na dejme tomu tříprocentním
deficitu při hospodářském růstu 5 až 6 procent, tak kritérium
(pro přijetí do eurozóny) nesplňujeme, protože takto vysoký růst
není ten dlouhodobý trend, ani v konvergující ekonomice se nejde
spolehnout, že to bude takto pořád."
"Takže si myslím, že jsme to Maastrichtské kritérium v
průběhu tohoto desetiletí nesplňovali a nebudeme ho splňovat ani
v následujících mnoha letech, protože zde neproběhly klíčové
reformy. Za takových okolností není možné splnit maastrichtské
kritérium.
"Vůbec nevím, jestli je v dohledné době reálné, aby naše
veřejné finance dosáhly maastrichtského kritéria. V
následujících letech to reálné není a nemám ponětí o tom, kdy to
reálné bude."
