* Úrokové sazby porostou jen postupně přes rychlejší inflaci
* Inflace bez potravin a energií zůstává mírná
* Slabá poptávka a vysoká nezaměstnanost brzdí inflač.tlaky
* Silnější středoevropské měny tlumí dopad dražších komodit
Michael Winfrey
PRAHA, 2.února (Reuters) - Zhodnocení měn, neduživá domácí
poptávka a vysoká nezaměstnanost budou v letošním roce hlavní
příčinou toho, že se úrokové sazby v Česku, Polsku a Maďarsku
budou zvedat jen postupně navzdory zrychlující inflaci ve světě.
Investoři započítávají zvýšení polských sazeb již v březnu,
zatímco nastavení měnové politiky v Česku by se podle peněžního
trhu mělo zpřísnit zhruba v polovině letošního roku.
Nicméně inflaci tlačí vzhůru především ceny potravin a
pohonných hmot, což jsou z větší části importované vlivy, proti
nimž jsou centrální banky v otevřených ekonomikách bezbranné.
Razantnější zvyšování úrokových sazeb tak není na obzoru.
I když se středoevropským ekonomikám ve čtvrtém kvartále
loňského roku dařilo lépe, než se čekalo, domácí poptávka zatím
zaostává za dvouciferným růstem průmyslového sektoru, a
fundamentální inflační tlaky jsou stále mírné.
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
* Grafické znázornění inflace http://r.reuters.com/cyr77r
* Analýza sazeb peněžního trhu []
* Grafické znázornění tržních sazeb http://r.reuters.com/cyr77r
* Další zprávy o měnové politice a inflaci []
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
Například polská inflace v meziročním srovnání v prosinci
vyskočila na 3,1 procenta, nad střed inflačního cíle nastavený
na úrovni 2,5 procenta. Ovšem po očištění o ceny energií,
potravin, alkoholických nápojů a tabáku - z nichž poslední dvě
položky vyplývají z navýšení daňových sazeb - dosáhla inflace
pouze 0,9 procenta.
Očištěná inflace v Maďarsku činila 2,3 procenta - oproti
oficiálnímu výsledku 4,7 procenta - a v Česku dokonce pouhých
0,1 procenta.
"Jádrová inflace je všeobecně nízká, podle všech měřítek,"
řekl analytik Simon Quijano Evans z investiční banky Cheuvreux.
"Opravdu nemyslím, že nastává cyklus razantního zvyšování
sazeb."
SLABÁ DOMÁCÍ POPTÁVKA
Otřesy na Blízkém východě - kde raketový růst cen potravin
přispěl ke svržení tuniské vlády a vyvolal vlnu protestů v
Egyptě a Jordánsku - přiměly centrální banky na všech
rozvíjejících se trzích nastražit uši.
Ceny potravin a energií jsou důležité i ve střední Evropě,
kde tvoří 30 až 40 procent spotřebitelského koše oproti 20
procentům v Německu, jak vyplývá z údajů Organizace pro
ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD).
Centrální banky proto reagují. Maďarsko zvýšilo hlavní sazbu
třikrát o 25 bazických bodů za poslední tři měsíce na 6 procent.
Polsko začalo se zpřísňováním sazeb na posledním, lednovém
měnovém zasedání bankovní rady, když zvedlo hlavní sazbu rovněž
o 25 bazických bodů.
Guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer varoval
před stupňujícími se inflačními tlaky, i když upozornil, že
silná koruna je prozatím pomáhá zmírňovat. ČNB podle očekávání
všech 18 analytiků v průzkumu Reuters ponechá v únoru sazby beze
změny a růst sazeb se očekává nejdříve ve druhém kvartále.
V popředí zájmu stojí také domácí poptávka. Výkonnost
polské ekonomiky vyskočila v loňském roce o 3,8 procenta, ale
pokles fixních kapitálových investic o 2,0 procenta vede mnohé
analytiky - a také některé centrální bankéře - k názoru, že není
třeba zvyšovat úrokové sazby nijak rychle.
Hodnoty nezaměstnanosti jsou v celém regionu stále vysoké.
Polská nezaměstnanost stoupla v prosinci na 12,3 procenta z 11,7
procenta o měsíc dříve. V Česku se v polovině ledna vyhoupla na
9,8 procenta, čímž vyrovnala maximum z loňského února - z
období odeznívající hospodářské krize.
Maďarská nezaměstnanost činila v listopadu 10,7 procenta.
"(Inflační) tlaky plynoucí z domácí poptávky jednoduše
neexistují," řekla Raffaella Tenconi, specialistka na
rozvíjející se trhy střední a východní Evropy z Merrill Lynch
Bank of America.
"Míry nezaměstnanosti jsou všeobecně stále velmi vysoké a to
je klíčový faktor... V této fázi to nevyvolává žádné agresivní
tlaky na měnovou politiku."
Rumunsko, jehož oslabená vláda se usilovně snaží prosadit
reformní opatření, zřejmě podle analytiků letos dokonce sníží
hlavní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta.
MĚNY, POLITIKA
Jako důležitý polštář zmírňující dopady vyšších cen energií
působí strmé posilování středoevropských měn.
Koruna si polepšila o 20 procent vůči dolaru od loňského
července, kdy začal vzestup cen obilí na světových trzích. Zlotý
ve stejném období přidal 18,4 procenta a forint 17,4 procenta.
To zmírnilo dopad 30procentního růstu komoditního indexu
<.SPGSCI> a podobně prudkého zdražení ropy <LCOc1>, narozdíl od
ostatních rozvíjejících zemí v Asii či Latinské Americe, jejichž
měny neposilovaly tak rychle.
Doposud žádná centrální banka nevyjádřila znepokojení nad
kurzem domácí měny, polští představitelé dokonce uvedli, že
zlotý má další prostor k růstu. Trhy proto očekávají, že se
centrální banky nebrání současnému stavu, kdy jim silné domácí
měny pomáhají držet inflaci na uzdě.
"Všechny bankovní rady vidí v silných měnách nástroj k boji
s importovanou inflací a inflací obecně," uvedla Elisabeth
Gruie, stratéžka pro východoevropské trhy u BNP Paribas.
Ve hře jsou také další faktory. Podle České národní banky
brzdí domácí poptávku vládní opatření ke stabilizaci veřejných
financí.
Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi zase zřejmě poslouží
nadcházející obměna čtyř členů bankovní rady k tomu, aby dosadil
příznivce uvolněnější měnové politiky.
Podle některých analytiků by proto banka ještě ve starém
složení mohla přistoupit k preventivnímu zvýšení sazeb v
obavách, že noví členové rady půjdou více na ruku premiérovi,
který zvyšování sazeb opakovaně kritizoval.
"Tyto komentáře (od představitelů maďarské vlády) vytvářejí
prostředí, které vyžaduje přísnější měnovou politiku, protože
menšími kroky nedosáhnete kýženého výsledku, pokud někdo vytváří
očekávání, že se situace může otočit," řekl guvernér centrální
banky András Simor listu Financial Times.
(Přeložil: Jan Korselt; Editoval: Robert Müller)
