* Varování maďarských představitelů vzbudilo v regionu obavy
* Vlády mají stále potíže s fiskální konsolidací
* Roste únava z úsporných opatření, politické napětí
* Konflikt mezi některými vládami a centrálními bankami
Michael Winfrey
PRAHA, 7.června (Reuters) - Varování nové maďarské vlády
týkající se rizika dluhové krize přimělo investory přehodnotit
status východní Evropy coby bezpečného přístavu a může vést k
větší volatilitě na trzích s tím, jak region klopýtá za
ekonomickým oživením.
Bývalý komunistický východ Evropské unie, ignorovaný trhy
během globální finanční krize, kdy Maďarsko, Lotyšsko a Rumunsko
obdržely finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu, si za
posledních 18 měsíců důvěru trhů znovu získal snahou řešit velké
fiskální a vnější deficity.
Nicméně obraz regionu dostal trhlinu minulý týden, kdy se
dva představitelé nové maďarské středopravé vlády ze strany
Fidesz vyjádřili v tom smyslu, že země se blíží k ekonomickému
krachu ve stylu Řecka. Toto varování otřáslo měnami, akciemi i
dluhopisy.
Mnoho ekonomů je přesvědčeno, že Maďarsko má k řeckému
scénáři daleko, a poukazují na to, že rozpočtový deficit země a
poměr veřejného dluhu k HDP jsou mnohem nižší. Ještě minulý
měsíc přitom státní dluhopisy zemí východní Evropy přitahovaly
kapitál investorů, kteří prchali před nestabilitou v eurozóně.
[]
Nicméně neklid z minulého týdne vypovídá o tom, jak
politické změny, únava veřejnosti z úsporných opatření a těžké
rozhodování o rozpočtech na rok 2011 mohou východoevropským
zemím ztížit splnění přijatých závazků.
"Lidé předtím vnímali východní Evropu jako region, jenž
přijal úsporná opatření a posunul se vpřed. Byla považována za
poměrně bezpečnou," uvedl Nigel Rendell, stratég RBC.
"Ovšem poté, co se tohle objevilo v Maďarsku, lidé situaci
přehodnotí a mohou dojít k závěru, že střední a východní Evropa
není takovou oázou bezpečí, jak se domnívali."
Forint v pátek vůči euru ztratil více než 2 procenta a
výnosy maďarských dluhopisů vyskočily o 40 až 70 bazických bodů.
Zlotý, leu a koruna vůči euru oslabily o 0,5 až 1,0 procenta.
<CEE/>
Maďarská vláda se v sobotu snažila zmírnit škody, když
uvedla, že jakékoli srovnání s Řeckem je "přehnané" a že strana
Fidesz je stále odhodlána dodržet cíl rozpočtového deficitu pro
rok 2010 dohodnutý se zahraničními dárci. Trhům však může
trvat celé měsíce, než se zklidní. []
POLITIKA, ROZPOČTY
Finanční záchrana ze strany EU a MMF pomohla Maďarsku,
Lotyšsku a Rumunsku vyhnout se potenciální krizi platební
bilance a bankovní krizi a zastavila nekontrolovaný propad měn
regionu.
Ochránit region před výprodeji na okraji eurozóny,
kdy se investoři zbavovali řeckých, španělských a portugalských
aktiv, také pomohla usilovná snaha vlád srazit rozpočtové
deficity.
Ovšem zatímco míra veřejného zadlužení a deficitů vychází
ze srovnání s nejhoršími zeměmi eurozóny příznivě - veřejný dluh
Maďarska loni činil 80 procent HDP proti 120 procentům v Řecku -
výhled růstu je stále vlažný a můžou jej ještě zhoršit úsporná
opatření.
Vládu v Bukurešti tento týden čeká hlasování o důvěře a
generální stávka kvůli úsporným opatřením, jež zahrnují
propuštění desítek tisíc státních zaměstnanců. []
Rumunská vláda minulý týden potřetí v měsíci odmítla
všechny nabídky v dluhopisové aukci, jelikož investoři nebyli
ochotni akceptovat výnosy, jež považovala za přiměřené. Krizi v
Řecku odstartovala neochota investorů akceptovat výnosy pro
Atény zvládnutelné.
Litva, jejíž ekonomika se loni kvůli přísnému programu
osekání státních výdajů smrštila o 15 procent, musí podle MMF
prosadit úsporná opatření ve výši 5,5 procenta HDP, aby v roce
2012 splnila cíl rozpočtového deficitu ve výši 3 procent HDP.
Nicméně vláda bude při naplňování tohoto cíle čelit potížím
poté, co v březnu ztratila sněmovní většinu.
Lotyšská koalice v březnu také ztratila většinu při
probíhající debatě o plánu zvýšit daně a snížit platy státních
zaměstnanců a omezit sociální výdaje. To vzbudilo pochybnosti o
schopnosti Rigy dále čerpat finanční pomoc ve výši 7,5 miliardy
eur před volbami, jež se uskuteční 2.října.
"Rozpočtová situace je napjatá v řadě zemí střední a
východní Evropy a širší obavy z dluhů evropských zemí by se záhy
mohly zase týkat veřejných financí v celé řadě států střední a
východní Evropy," uvedla Danske Bank.
NOVÉ VLÁDY
Polsko a Česká republika se zatím vyhnuly potrestání ze
strany trhů, ovšem i tyto země čelí rizikům.
Trhy podpořilo překvapivé volební vítězství českých
středopravicových stran, jež si kladou za cíl srazit rozpočtový
deficit a veřejný dluh, jenž nyní s 37 procenty HDP představuje
polovinu průměru EU.
Nicméně někteří analytici varují, že plán snížit schodek
veřejných financí příliš rychle by mohl zbrzdit růst, jenž je
nyní za letošní rok odhadován na zhruba 1,4 procenta.
Polsko, jediný stát EU, jenž loni nezažil propad ekonomiky,
by mělo letos růst zhruba o 3 procenta.
Blížící se volby plánované na příští rok a nedostatek
jasných plánů, jak snížit rozpočtový schodek ve výši 7 procent
HDP, však mohou veřejný dluh vytáhnout nad ústavní hranici 55
procent HDP, a vynutit si tak bolestné výdajové škrty.
Trhy mohou znepokojit výměny vlád v regionu, kde jsou
někteří politici stále poměrně nezkušení, pokud jde o střídání
vlád, a ekonomické instituce nemají tradici, a to i v případě,
že nové vlády budou vůči trhům přátelské.
Něco podobného se zřejmě minulý týden stalo v Maďarsku.
Ačkoli se někteří analytici domnívají, že strana Fidesz si možná
připravovala půdu pro ústup od dřívějších slibů na výrazné
snížení daní, nezkušení politici podle všeho špatně odhadli
účinek svých slov na trhy.
Politické změny vedly v letošním roce ke dvěma tvrdým
konfrontacím mezi vládami a centrálními bankami. Polská
centrální banka se účastnila sporu, kolika penězi přispěje do
vládního rozpočtu, zatímco v Maďarsku strana Fidesz tlačila na
guvernéra centrální banky Andráse Simora, aby odešel, čímž
ohrozila nezávislost banky.
Simon Quijano Evans, ekonom společnosti Cheuvreux, uvedl, že
v pondělí očekává zotavení trhů poté, co maďarská vláda
komentáře z minulého týdne objasnila.
Evans však dodal, že "veškeré chyby či nesoulad v komunikaci
politiků... budou mít za následek silně negativní reakci zejména
v zemích s vyšším poměrem veřejného dluhu, devizových úvěrů a
vnějšího zadlužení."
(Autor: Michael Winfrey; Přeložil: Tomáš Doležel)
