PRAHA, 1.dubna (Reuters) - Následující text je záznamem
jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) z 24.března.
"Přítomni: guvernér Miroslav Singer, viceguvernér Mojmír
Hampl, viceguvernér Vladimír Tomšík, vrchní ředitel Lubomír
Lízal, vrchní ředitel Pavel Řežábek, vrchní ředitelka Eva
Zamrazilová.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací druhé
situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a
jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace z první
situační zprávy. Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu
k prognóze celkové inflace v souhrnu jako proinflační a ve
vztahu k prognóze měnověpolitické inflace v souhrnu jako zhruba
vyrovnaná. Z pohledu budoucí trajektorie úrokových sazeb míří
rizika směrem nahoru. Hlavními proinflačními riziky
vycházejícími ze zahraničí jsou současné vyšší světové ceny
komodit a výhled zahraničních úrokových sazeb. Z domácí
ekonomiky pak hlavní proinflační riziko tvoří uvažované zvýšení
sazby DPH v roce 2012. Hlavními protiinflačními riziky jsou
slabé inflační tlaky z domácí ekonomiky a nepatrně silnější kurz
koruny vůči euru. Spotřebitelská inflace za únor byla oproti
prognóze o 0,3 procentního bodu nižší zejména v důsledku nižšího
růstu cen potravin.
V diskuzi bankovní rady navazující na prezentaci situační
zprávy převažoval názor, že rizika jsou vyrovnaná a že adekvátní
reakcí je ponechání sazeb na stávající úrovni. Zazněl ale také
názor, že aktuální situace v zahraničí představuje výrazná
proinflační rizika a že zvýšení sazeb by bylo žádoucí.
Několikrát bylo řečeno, že současný vývoj je nejlépe vystižen
základním scénářem z první situační zprávy v kombinaci s
alternativními scénáři vyšších cen komodit a prohloubením
dluhové krize v eurozóně.
Bankovní rada se dále věnovala podrobněji vývoji domácí
ekonomiky. Mezi členy bankovní rady převažoval názor, že
aktuální situace, charakterizovaná oproti prognóze nižším HDP,
inflací a mzdami a vyšší nezaměstnaností, nesignalizuje
existenci poptávkových inflačních tlaků vycházejících z domácí
ekonomiky. Poměrně podrobně bankovní rada diskutovala dopady
případných změn DPH v roce 2012 na měnovou politiku. Shodla se
na proinflačním riziku změn DPH pro celkovou inflaci a na
negativních dopadech těchto změn na spotřebu domácností.
Převažoval však názor, že inflační očekávání jsou dobře ukotvená
a nárůst celkové inflace vlivem změn DPH bude pouze dočasný, což
je potvrzeno i historickou zkušeností.
Několikrát bylo řečeno, že rostoucí ceny pohonných hmot,
změny v DPH a deregulace nájmů ovlivní spotřebu domácností
obecně ve všech sektorech, což může vést k dalšímu utlumení
poptávkových tlaků. Rovněž také zaznělo, že ani vývoj na trhu
práce nepředstavuje riziko pro růst poptávkových tlaků. Bylo
zmíněno, že mzdová vyjednávání nenaznačují výraznější růst mezd
a že případné oživení na trhu práce se bude týkat převážně
pracovníků s nižšími příjmy, což také nepředstavuje riziko pro
růst mezd. V diskuzi o cenách potravin bylo poznamenáno, že
pravděpodobně dojde k poklesu cen potravin a že by nedávný
nárůst cen potravin mohl sloužit jako určitý polštář proti
úplnému promítnutí změn DPH do cen.
Bankovní rada se dále v diskuzi zaměřila na zahraniční
vývoj. Za důležitý byl označen výhled růstu cen komodit. Zazněly
úvahy, že ceny komodit v současnosti nepředstavují výrazné
proinflační riziko a forwardové kontrakty naznačují, že již
nedojde k jejich dalšímu nárůstu. Někteří členové bankovní rady
vyjádřili nejistotu ohledně doby trvání zvýšených cen komodit.
Zazněl i názor, že v současnosti již dochází k přelévání nárůstu
cen komodit do výrobních cen a následný růst spotřebitelských
cen je pouze otázkou času. Opakovaně ovšem bylo řečeno, že kvůli
slabé domácí poptávce nejsou zatím pozorované nákladové tlaky
představované nárůstem cen komodit inflačním rizikem. Bylo
poznamenáno, že ceny ropy mají vliv na velký rozdíl mezi
korigovanou a celkovou inflací v domácí ekonomice i v zahraničí.
Dalšími diskutovanými tématy souvisejícími s výhledem v
zahraničí byla perspektiva ekonomického růstu Německa a možné
fiskální problémy některých dalších zemí eurozóny. Většina členů
bankovní rady vnímala ekonomickou situaci v Německu jako
stabilní a v souladu s prognózou. Předpokládané zpomalení
německého ekonomického růstu je důsledkem fiskální restrikce,
která začala dříve než v ostatních zemích. Výraznější oživení
Německa by pravděpodobně muselo být zapříčiněno výrazným
oživením zahraniční poptávky. Zazněl i názor, že německá
ekonomika se blíží k plnému využití kapacit a hrozí jí přehřátí.
Opakovaně zazněla úvaha o pravděpodobném pokračování a možném
vystupňování fiskálních problémů některých zemí eurozóny. Na
toto téma bylo řečeno, že případné fiskální transfery v rámci
eurozóny nemusí nutně znamenat nárůst poptávkových tlaků v
eurozóně.
Členové bankovní rady dále věnovali pozornost vývoji
peněžního agregátu M2. Někteří členové poukázali na možnost
analyzovat současnou ekonomickou situaci z pohledu inflace jako
peněžního jevu. Růst peněžních agregátů u nás a v eurozóně je v
současnosti umírněný a nenaznačuje nebezpečí inflace. Bylo
řečeno, že optikou inflace považované za peněžní jev nebudou mít
ani změny v DPH, ani růst cen komodit, kromě dopadů na spotřebu
domácností, jiné výrazné dopady.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB
většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní
repo operace nezměněnou na stávající úrovni 0,75 procenta. Pro
toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady: guvernér
Singer, viceguvernér Hampl, viceguvernér Tomšík, vrchní ředitel
Lízal a vrchní ředitel Řežábek. Vrchní ředitelka Zamrazilová
hlasovala pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu."
