PRAHA, 13.listopadu (Reuters) - Následující text je záznamem
jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) z 5.listopadu.
"Přítomni: guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Mojmír Hampl,
viceguvernér Miroslav Singer, vrchní ředitel Robert Holman,
vrchní ředitel Pavel Řežábek, vrchní ředitel Vladimír Tomšík,
vrchní ředitelka Eva Zamrazilová.
Jednání bylo zahájeno prezentací sedmé situační zprávy,
která obsahuje novou makroekonomickou prognózu. Inflace ve
třetím čtvrtletí letošního roku dále poklesla a pohybovala se
hluboko pod spodním okrajem tolerančního pásma inflačního cíle.
I přes mírné mezičtvrtletní oživení ekonomické aktivity ve
druhém čtvrtletí letošního roku se reálný HDP v meziročním
srovnání dále propadl a nacházel se pravděpodobně poblíž svého
dna. Zaměstnanost pokračovala v rychlém poklesu, nezaměstnanost
stoupala a tempo růstu nominálních mezd se stabilizovalo na
mírně kladné úrovni. Výchozí inflační tlaky plynoucí z domácí
ekonomiky byly nadále hodnoceny jako protiinflační, jejich
intenzita se však snížila v důsledku pozorovaného vývoje
nominálních mezd a spotřeby domácností. Protiinflačně začaly
působit ceny dovozů.
Podle listopadové prognózy bude inflace v nejbližších
měsících velmi nízká. Celková inflace se bude v průběhu roku
2010 postupně zvyšovat a na konci roku mírně převýší 2procentní
inflační cíl. Měnověpolitická inflace se bude pohybovat pod
celkovou inflací vlivem růstu nepřímých daní. Celoroční pokles
HDP je v nové prognóze pro rok 2009 odhadován na 4,4 procenta. V
roce 2010 by měl HDP meziročně růst s tím, že tento růst by měl
v průběhu roku postupně zvolňovat zejména z titulu zpomalení
poptávky po českém vývozu, rostoucí nezaměstnanosti a
restriktivního působení domácí fiskální politiky. V roce 2010 by
měl hospodářský růst dosáhnout 1,4 procenta a v roce 2011 by měl
dále mírně zrychlit na 2,2 procenta. Kurz koruny bude na
horizontu prognózy zhruba stabilní. S prognózou je konzistentní
pokles tržních úrokových sazeb v letošním roce a jejich postupný
nárůst v průběhu roku 2010. Rizika základního scénáře prognózy
byla vnímána jako mírně proinflační, především z důvodu oslabení
měnového kurzu v období jejího zpracování.
V diskuzi, která následovala po prezentaci situační zprávy,
někteří členové bankovní rady konstatovali, že rozhodování o
nastavení měnověpolitických sazeb probíhá za výjimečně vysoké
míry nejistoty. Převážil názor, že měnověpolitické úrokové sazby
klesly na dostatečně nízkou úroveň, která vytváří podmínky pro
to, aby se ekonomika dokázala vyrovnat s poklesem agregátní
poptávky. Ponechání měnověpolitických sazeb na stávající úrovni
by mělo být dostačující k tomu, aby se měnověpolitická inflace
na horizontu prognózy vrátila do dolní poloviny tolerančního
pásma inflačního cíle.
Na podporu zachování existující úrovně měnověpolitických
sazeb zazněl opakovaně argument, že je rizikové přistupovat k
měnověpolitickým změnám za výrazné nejistoty, která míří oběma
směry. Opakovaně byla vyjádřena pochybnost, zda by případné
mírné snížení úrokových sazeb v současnosti a jejich následné
zvyšování o několik čtvrtletí později mohlo mít přidanou hodnotu
za situace, kdy je velmi nízká inflace spojena především s
nedostatečnou zahraniční poptávkou. Za proinflační riziko byla
označena aktuální hodnota měnového kurzu koruny, která byla v
porovnání s předpokladem prognózy slabší, a rovněž tak možnost
dalšího pohybu měnového kurzu depreciačním směrem kvůli
nejistotě ohledně dalšího vývoje ekonomické aktivity a veřejných
financí v domácí ekonomice. Bylo rovněž řečeno, že příliš nízké
úrokové sazby by mohly vytvořit riziko pro finanční stabilitu v
budoucnu. V této souvislosti bylo poukázáno na překvapivě
obnovený růst nabídkových cen nemovitostí v domácí ekonomice.
Oproti tomu zazněl argument, že došlo k poměrně výraznému
poklesu realizačních cen nemovitostí.
Jako argumenty pro ponechání úrokových sazeb na dosavadní
úrovni byly zdůrazněny závěry citlivostního scénáře, který
kvantifikoval dopady možného snížení tempa růstu potenciálního
výstupu. Cílem tohoto scénáře bylo rovněž zdůraznit dopady
vývoje oživení ekonomické aktivity ve tvaru „W“. Meziroční
inflace byla na horizontu tohoto scénáře vyšší než v prognóze i
při nižším tempu růstu HDP a nominálních mezd. Výsledky
dokumentovaly, že šokový posun dlouhodobých rovnovážných
trajektorií směrem dolů by měl zásadní měnověpolitické
implikace, neboť by vytvořil potřebu udržovat úrokové sazby na
vyšších nominálních úrovních.
Někteří členové bankovní rady naopak označovali bilanci
rizik za spíše protiinflační a poukazovali na skutečnost, že
téměř na celém horizontu prognózy se bude měnověpolitická
inflace nacházet pod bodovým cílem i po snížení tržních sazeb,
které je konzistentní s listopadovou prognózou. Za protiinflační
riziko bylo označeno nedostatečně rychlé přibližování se tržních
krátkodobých sazeb k hladině měnověpolitických sazeb. Opakovaně
však zazněl názor, že transmisní mechanismus měnové politiky ČNB
je dostatečně funkční, zejména pokud jde o jeho kurzový kanál.
Oproti tomu zaznělo, že účinnost úrokového kanálu může být při
velmi nízké úrovni úrokových sazeb oslabena. Bankovní rada proto
opět diskutovala další možnosti měnové politiky ke snížení
rizikové kreditní prémie.
Za argument pro další uvolnění úrokových podmínek byly
označeny závěry citlivostního scénáře vývoje nominálních mezd,
který kvantifikoval dopady případného nižšího tempa růstu
nominálních mezd na prognóze. Na podporu závěrů tohoto scénáře
opakovaně zaznělo, že řada nefinančních podniků bude muset v
roce 2010 kvůli potřebě udržet své marže na pozitivních úrovních
přistoupit na snižování nákladů prostřednictvím nulových či
záporných přírůstků nominálních mezd.
Bankovní rada se dále věnovala vyhodnocení náznaků oživování
světové i domácí ekonomiky. Za faktory podporující mírný
optimismus byla označena poměrně silná persistence spotřeby
českých domácností, která brzdí pokles agregátní poptávky. Bylo
rovněž poukázáno na překvapivé oživení vývoje cen některých
aktiv v zahraničí. Za faktor naznačující oživení světové
ekonomiky bylo označeno rovněž poměrně vysoké využití kapacit v
oblasti komodit, jejichž cenový vývoj by se mohl opět stát
významným proinflačním faktorem. Oproti tomu zazněl názor, že
prognózou předpokládané oživení domácí ekonomiky je dosti
nejisté, neboť i poměrně dynamický hospodářský růst v Asii nebo
Latinské Americe není schopen vytvořit potřebný poptávkový
impuls pro evropské ekonomiky. Dalším argumentem proti současné
vlně optimismu byly poměrně přísné finanční podmínky, kterým
domácí i zahraniční nefinanční podniky čelí i při klesajících
nominálních úrokových sazbách z úvěrů v důsledku poklesu cen
jejich produkce. Jako faktor tlumící obnovu hospodářského růstu
byl také uveden možný dopad fiskální restrikce v domácí
ekonomice a v zemích, které budou utlumovat fiskální opatření
proti recesi.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB
většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní
repo operace nezměněnou na stávající úrovni 1,25 procenta. Pro
toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady:
viceguvernér Hampl, vrchní ředitel Holman, vrchní ředitel
Řežábek a vrchní ředitelka Zamrazilová. Tři členové hlasovali
pro snížení sazeb o 0,25 procentního bodu: guvernér Tůma,
viceguvernér Singer a vrchní ředitel Tomšík."
